Městské divadlo ve Zlíně uvedlo premiéru inscenace Trójanky v režii Jana Antonína Pitínského. Vznikla spojením Eurípidových her Trójanky, Hekabé a Andromaché. Volná trilogie představuje konfrontaci barbarských Trójanek s civilizovaným Řeckem. Překlady klasických antických textů tvůrci výrazně seškrtali, aby byly pro současného diváka co nejsrozumitelnější.
Podle představitelky jedné z hlavních ženských rolí, Heleny Čermákové, je přesto text hry nesmírně těžký. "Tentokrát to byl opravdu veliký zápřah, myslím, že pro nás pro všechny. Jazyk je do jisté míry archaický, jsou tam velké přesahy, je to ve verších. Bylo velmi těžké, aby byl pro diváka sdělný, srozumitelný, a přitom abychom mluvili takzvaně normálně," uvedla před premiérou herečka.
Pro dramaturga Vladimíra Fekara představují Trójanky hru o střetu kultur, o válce, která nemá vítěze a o ženské hrdosti i pohrdání. Významnou roli plní v inscenaci pocity beznaděje a naopak naděje, témata bolestivé ztráty, pomsty a pokory, ale také mateřský cit nebo úcta k mrtvým. Součástí hry jsou i antické citáty o demokracii, které jsou v mnoha případech nadčasové.
Kromě Čermákové se divákům v klíčových ženských rolích představily Eva Daňková, Marta Bačíková, Tamara Kotrbová, Jana Drgová a Markéta Kalužíková. "Všechny ty ženy to hrají překrásně. Diváci si spolu s nimi mohou srozumitelně a řecky barvitě prožít příběh hlavní hrdinky Hekabé i jejích dcer a vnoučat," řekl Pitínský.
Trójanky pro něj ale nejsou žádnou těžkou truchlohrou, byť jsou osudy nešťastných hrdinek právě tím, co jej na Trójankách nejvíc přitahuje. "Hrůzu, kterou prožívají, abychom my možná prozřeli, bych si nedovedl nikdy představit. A někdy se mi stává, že si neumím představit, že s ní nyní mám něco do činění. Všechno na jevišti se mi zdá tak málo, skoro to unavuje, totiž ten pocit, že je to málo zničující, že se těmi věcmi trápíme jen do určité míry," sdělil režisér.
Do dalších rolí obsadil Janu Tomečkovou, Milenu Marcilisovou, Gustava Řezníčka, Luďka Randára, Jana Leflíka, Rostislava Marka, Josefa Kollera, Matěje Štrunce, Pavla Leicmana, Ivana Kalinu nebo Petra Lukáše. Scénu navrhl Milan Nytra, kostýmy Jana Preková. V inscenaci zní hudba Maria Buzziho, ukázky z klavírních děl Erika Satieho a Ludwiga van Beethovena, skladby kapely Velvet Underground a hudba z filmů Pedra Almodóvara, Davida Lynche a Pietra Sorrentina.
