Osobnost Jana Masaryka na pozadí historických událostí 30. let minulého století sleduje nová inscenace Diagnóza Masaryk brněnského Divadla Feste. Autor Jakub Macek a režisér Jiří Honzírek pracují s motivem Masarykovy duševní choroby, všímají si jeho rodinného zázemí. Konflikt mezi touhami hrdiny a tím, co je nucen reálně dělat, je podle divadelníků hluboký, má přímo antická měřítka. Středeční premiéra v centru Industra je vyprodaná.
Jan Masaryk ve 20. a 30. letech působil jako velvyslanec Československa v Londýně. Po nástupu nacismu čelil spolu s dalšími diplomatickými představiteli Československa tlaku vyvíjenému hitlerovským režimem. Nedlouho po mnichovské dohodě rezignoval. Otázkou, kterou inscenace otevírá, je to, zda Masaryk vůbec mohl uspět.
"Těžko mohl. Jan Masaryk totiž neselhává jen tváří v tváří sám sobě a své bolavé a zároveň šarmantní slabosti, ale především v konfrontaci s koncentrovaným tlakem nacistického Německa. Hitler chtěl Československo zlikvidovat za každou cenu a Jan Masaryk mu v tom zabránit prostě nemohl," uvedl Macek.
"Jeho odhodlání bylo vlastně šílené. A můžeme jen spekulovat, zda by v takové situaci neselhal i takový politik, jakým byl jeho otec," doplnil Honzírek.
Jakub Macek je sociolog médií a na Masarykově univerzitě se věnuje výzkumu mediálního publika. S Divadlem Feste spolupracuje dlouhodobě, s režisérem Honzírkem jsou podepsaní pod inscenacemi Trenažér revoluce, Emil Hácha a Husina.
"Jakub (Macek) tvrdí, že divadlu vlastně vůbec nerozumí a do divadla prakticky nechodí. Možná má pravdu, ale o to větší výzva je s jeho texty pracovat. A pak ho jednou za pár let do divadla dokonce dotáhnout," řekl Honzírek.
