Divadlo na Vinohradech uvede 12. září 2014 premiéru strhujícího rodinného a společenského dramatu, které je klíčovým dílem velikána chorvatské moderní literatury Miroslava Krleži (1893-1981). Hru zrežíroval Martin Huba.
"Krleža děj hry situoval bezprostředně před začátek první světové války, která smetla zdání civilizačního úspěchu, mravní vyspělosti a kulturní úrovně evropské společnosti. Krležovo drama uvádíme jako připomínku sta let od vypuknutí této války a současně jako vrcholně aktuální analýzu krize rodinných a společenských hodnot," dodává Zuzana Paulusová, mluvčí Divadla na Vinohradech.
"Peníze plodí moc, ale moc zaměňuje touhu za lásku a plodí nenávist. Sága rodu bankéřských oligarchů vrcholí v předvečer první světové války."
Na slavnosti, kterou k výročí rodinného podniku pořádá bankéř Ignác, patriarcha rozvětveného rodu Glembayů, se sešla nejlepší společnost předválečného Záhřebu. Ani její lesk, ani okouzlující róba baronky Castelliové-Glembayové, nedokážou přehlušit napětí, které v rodině exploduje během bouřlivé noci. Za rádoby kultivovanou fasádou podnikatelů schopných zbohatnout z každé průmyslově organizovatelné činnosti se probouzí jejich skrývaná podstata zbohatlíků, kteří už několik generací praktikují morálku bez mravnosti.
Pokřivené vztahy mezi manželi, mezi rodiči a dětmi, zastírání očividných nevěr, zamlčování rodinných tragédií a sebevražd, advokátská ekvilibristika, která znemožňuje vyšetřit tragickou nehodu, uplácení veřejného mínění, korupce, kupování hodností a titulů a nepotismus maskované veřejnými zájmy, nepřehledné a neprůhledné furore směnek a úvěrů a odkládaných splátek, necudně zakrývajících život na dluh - to vše během jediné noci dramaticky exploduje.
|
Miroslav Krleža devadesátých let už nezažil. |
Osud svého národa prožil Krleža v různých státoprávních uspořádáních, ještě za Rakouska-Uherska absolvoval kadetku v maďarském Pětikostelí, pak byl vyloučen z vojenské akademie Ludoviceum, za 1. světové války byl mobilizován a nasazen mimo jiné v Haliči. Po roce 1945 se ztotožnil s Titovou koncepcí lidové moci a s jeho vizí socialistické Jugoslávie 
