Jméno Bena Afflecka v Hollywoodu asociuje špatná rozhodnutí, jež vedou k neúspěchu a veřejnému ztrapnění se. Affleckova první režie - film Gone Baby Gone - by měla hercovu pověst vylepšit.
Pro zámořskou kritiku byl nešťastný Affleck dlouho terčem oblíbeným a snad až příliš snadným. Pohledný chlapík, který do nového tisíciletí vstupoval jako hvězda vyšší kategorie, udělal první poslední, aby svou reputaci prošustroval. Neomylně si vybíral role ve spektakulárních propadácích, jež média s velkým potěšením cupovala na kousky - viz komiksová adaptace Daredevil nebo romantická komedie Gigli. Hercův hojně propíraný vztah s kolegyní Jenifer Anistonovou (dvojici se přezdívalo Benifer) mu na respektu také zrovna nepřidal. Jméno Ben Affleck se v mediálním světě stalo synonymem odepsanosti. Mohlo by se to ale změnit.
První známkou toho, že Affleck přišel k rozumu byl jeho výkon ve snímku Allena Coultera Hollywoodland. Ambiciózní retrofilm odehrávající se v padesátých letech minulého století sice trpěl mnoha nedostatky, Affleckovo ztvárnění postavy nešťastného představitele Supermana v dobovém televizním seriálu ale bylo velice působivé. Navíc v tom, že právě tento herec přijal roli trochu omezené hvězdičky, která si nedokáže přiznat vlastní nedostatečnost, bylo možné vidět jistou sarkastickou sebereflexi.
Loni debutoval Affleck jako režisér a kritici najednou hledali slova uznání. Ne snad, že by Affleckův film Gone Baby Gone, byl bez chyby, občas prozrazuje nejistotu začínajícího tvůrce. Je to ale také film v mnoha ohledech úctyhodný, neokázale se drží na půdě žánru, troufá si ale brát nezvykle vážně postavy, jejich rozhodnutí a nakonec diváka.
Gone Baby Gone je adaptace prózy populárního autora thrillerů Dennise Lehanea, stejně jako tři roky starý úspěšný snímek Clinta Eastwooda Tajemná řeka. Ty dva filmy vybízejí ke srovnání ještě z jiných důvodů - oba se odehrávají v současném Bostonu, v prostředí tamní irské komunity, v centru obou je zločin na dítěti (dětech). Z toho srovnání vychází Gone Baby Gone se ctí. Možná mu chybí formální elegance Tajemné řeky, zároveň se ale netváří jako tragédie antických dimenzí, necpe publiku pod nos urputnou vážnost a netlačí představitele svých postav k učebnicovým hereckým koncertům. Místo toho postavy prostě respektuje a zasazuje do prostředí dýchajícího životem - asi pomohlo, že Affleck natáčel v místech, kde prožil dospívání.
Příštipkařící soukromí vyšetřovatelé Patrick Kenzie (Casey Affleck, mladší bratr režiséra) a Angie Gennarová (Michelle Monaghanová) se nachomýtnou k případu, který se vymyká jejich běžné agendě. Obrátí se na ně příbuzní malé holčičky, z jejíhož zmizení se stala velká mediální kauza, aby pomohli s pátráním. Jako lidé, kteří mají kontakty do místního polosvěta (Kenzie tam zřejmě dříve patřil), by prý snad mohli mít šanci rozpovídat lidi, již by s policií nemluvili. Kenzie a Gennarová se případu zdráhavě ujmou a postupně mu úplně propadnou. Jejich prvním zjištěním je, že matka nezvěstné holčičky Helene (na Oscara nominovaná Amy Ryanová) má ke vzorné rodičce věru daleko. Dále je pátrání zavede mezi existence pochybné, odpudivé, zvrhlé a nakonec i tragické. Ta detektivní vrstva je ale na Gone Baby Gone nakonec zajímavá ze všeho nejméně. Je, řekněme, standardní, což dnes obnáší mimo jiné taky trochu křečovitá „šokující odhalení" a často hodně vratkou logiku. Skoro vším ostatním ale Affleckův film ze standardu vybočuje. Je režírovaný spíš nenápadně a místy trochu klopotně (záběr mraků zrychleně letících přes panorama mrakodrapů si Affleck skutečně mohl odpustit). S tou formálně nevýbojnou věcností ale dokáže zachytit ulici se všemi jejími zápachy a pouliční typy v plné ušmudlané parádě, zároveň nijak stylizované do karikatur. Snad každá epizodní postava po svém objevení se na plátně provokuje otázku: Proboha, kde tohohle pána / tuhle paní vyhrabali? S nimi velmi přirozeně splývají známější tváře: Ryanová je skutečně výborná, tradičně dobrý je i Ed Harris jako světem omlácený policista Remy Bressant. Snad jenom Morgan Freeman jako kapitán Doyle dokládá, že by potřeboval pro jednou vystoupit ze šablony postav důstojných pantátů, ve které už je trochu moc zajetý.
Hlavním pilířem filmu je ale Casey Affleck v hlavní roli, který po fantastickém výkonu v Zavraždění Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem naznačuje, že v rodině Affleckových bude mít - alespoň co do herectví - hlavní slovo on. Typově postavě soukromého očka jako by neodpovídal. Vypadá o dost mladší než na Kenzieho jednatřicet let, další roky mu ubírá občas přeskakující hlas. Ten klukovský zjev ale ke Kenziemu nakonec velmi dobře sedí, pomáhá z něj udělat skutečně pozoruhodného privátního detektiva - nejistého, přeskakujícího mezi plachostí a nekontrolovanými výbuchy, váhajícího mezi pudy rváče a imperativy katolické věrouky (Ir jak se patří). Vážnost, s jakou Affleckův film přistupuje k morálním otázkám, je vůbec osvěžující a sympatická. Velké odhalení na konci je možná trochu křečovité a přepjatě podané, dilema, před nějž je v jeho důsledku Kenzie postaven, ale snímek ukazuje přesvědčivě a přitom zdrženlivě, nepostrkuje diváka k tomu správnému názoru. V závěru filmu Kenzie sedí na pohovce a před očima má nezvratné důsledky svého rozhodnutí. Ještě dlouho po odchodu z kina může člověk na té pohovce v duchu sedět s ním a stejně obtížně hledat nějakou odpověď. Mají to těžké ti soukromí vyšetřovatelé.
Gone Baby Gone (USA, 2007) režie Ben Affleck, scénář: Ben Affleck a Aaron Stockard podle knihy Dennise Lehanea, hrají: Casey Affleck, Michelle Monaghanová, Ed Harris a další.
Foto: profimedia.cz
