Známý srbský režisér Emir Kusturica pobouřil kosovské Albánce kvůli chystanému filmu o obchodu s lidskými orgány v Kosovu. Když Kusturica tento týden oznámil téma dalšího filmu, vzápětí se ozval kosovský režisér, šéf filmařské asociace a politik Lirak Çelaj a Kusturicův chystaný film označil za propagandu.
Připravovaný snímek, který se bude točit okolo myšlenek z knih ruského spisovatele Fjodora Dostojevského, se bude také zabývat "největší otázkou tohoto století", což pro Kusturicu znamená obchod s lidskými orgány. "Tím problémem je odebírání lidských orgánů, odporný akt a obří znak návratu do pohanských časů," citoval režiséra portál Balkaninsight.com.
Çelaj, filmař a lídr prištinské organizace Demokratické strany Kosova premiéra Hashima Thaçiho, chystaný film odsoudil jako protialbánskou propagandu a očekává "reakci mezinárodního společenství".
Zmínky o tom, že Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK) v letech 1999 a 2000 unášela Srby a další civilisty, kterým odebírala orgány, se podle bělehradské rozhlasové a televizní stanice B92 objevily v roce 2008 v knize Carly del Ponteové, bývalé hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Na obchod s orgány upozornil i Dick Marty ve zprávě Rady Evropy v roce 2010. Případ vyšetřují srbské orgány a speciální tým sestavený policejní misí EU v Kosovu EULEX.
Kusturica chce film natočit na základě své novely "Můj drahý Fjodore". Je to příběh mladého muže, který si pokládá otázky o morálce současného světa. Ptá se sám sebe, jak lidé morálce rozumějí a jestli vůbec existuje.
Většina filmu se prý bude natáčet v Rusku, tam se taky podstatná část děje odehrává. Scény z Kosova se podle režiséra mohou natočit kdekoliv. Výroba filmu bude trvat tak tři roky - je to velký projekt, který si podle režiséra žádá velké investice.
Kosovo je neobjevené filmařské téma i místo, řekl Kusturica na přednášce studentům v srbské Niši. Také si postěžoval, že Srbsko má v západních filmech vždy negativní obraz. Mnoho z takových filmů podle něj ale neuspělo, a to prý dokazuje, že nelze dělat dobrý film na špatných faktech. Jmenoval například scénáristický a režisérský debut Angeliny Jolie V zemi krve a medu.
