Snímek Nabarvené ptáče režiséra Václava Marhoula rozhodně vzbudil na filmovém festivalu v Benátkách pozornost. Téměř tříhodinová projekce o pouti malého Žida, která je plná krutosti, se dočkala rozporuplných reakcí. Britský The Guardian popsal Nabarvené ptáče jako "monumentální kus práce i krutou, žhnoucí tříhodinovou cestu peklem". Po dlouhé době jde však o tuzemský film, kterého si všimli v zahraničí. Do českých kin vstupuje 12. září.
Černobílý snímek vychází ze stejnojmenného bestseleru Jerzyho Kosińského vydaného v roce 1965. Děj se odehrává za druhé světové války a hlavním hrdinou je malý Žid Joska, jehož pošlou rodiče k příbuzným na venkov kdesi ve východní Evropě, aby ho uchránili před nacistickou hrůzovládou a jejími důsledky.
Chlapcova teta však nečekaně zemře a on je nucený se vydat na cestu plnou utrpení. Krutost však nepramení pouze ze samotné podstaty války, ale především z řad obyčejných venkovanů. Jeho snahu doslova o fyzické přežití však po válce střídá jiný boj. Boj, kterého si chlapec ani není vědom, boj se sebou samým a především o vlastní budoucnost.
Autor recenze v britském listu The Guardian označuje Nabarvené ptáče za fantasmagorický horor o východní Evropě, z něhož polovina diváků v Benátkách odešla. Portál Screen Daily uvádí, že například v porovnání s téměř nesnesitelnými scénami z klasického filmu Salò aneb 120 dnů sodomy jsou hrůzy v Nabarveném ptáčeti chabé. A Variety píše, že mimořádné dávky utrpení a sadismu jen vzácně zušlechťuje krása, s jakou jsou zachyceny.
Autor knihy, původem Polák židovského původu, se narodil v předválečné Lodži, kde to během druhé světové války neměl on a jeho rodina vůbec jednoduché. Změnili si proto jméno z židovského Lewinkopf na poměrně časté Kosiński. Podle novinářky Joanny Siedlické však rodina přežila válku v klidu na venkově, což popisuje v knižní reportáži Černé ptáče. Údajně žili nejprve ve Sandoměři a poté v obci Dąbrowa Rzeczycka. Kosińští měli v té době dokonce paní na výpomoc.
Po válce vystudoval historii a politologii na univerzitě v Lodži a stal se asistentem na Polské akademii věd. V roce 1957 emigroval do Spojených států amerických, kde se věnoval studiu a později sám vyučoval na prestižních univerzitách. Dvakrát se oženil a získal americké občanství. V roce 1991 spáchal sebevraždu.
Hlavní roli ztvárnil Petr Kotlár z Českého Krumlova, který však na projekci v Benátkách chyběl. "To nešlo. Byla by to pro něj příliš těžká podívaná," vysvětluje režisér. "Jsem přesvědčen, že film by měl vidět, až bude starší. Ale jinak byl s námi všude před fotografy, novináři, na slavnostních úvodech. Možná mu to dovolí doma rodiče, ale to je už na nich." Nabarvené ptáče se točilo 100 dnů během šestnácti měsíců ve 43 lokacích na Ukrajině, Slovensku, v Polsku a Česku.
