Vrahem z povolání: dokument o prokurátorovi Vašovi jde do kin

Život bývalého komunistického prokurátora a soudce Karla Vaše přibližuje nový dokumentární film s hranými pasážemi. Autoři vycházeli z obsáhlého rozhovoru, který Vaš před několika lety poskytl historikovi Pavlu Palečkovi. Oslovili také pamětníky a současné soudce. Film nazvaný Vrahem z povolání chce přispět k vyrovnávání s minulostí a hledání spravedlnosti. V sobotu má předpremiéru v brněnském klubu Fléda, poté bude putovat po českých a slovenských artových kinech. Zájemci jej zhlédnou také na internetu.

Vaš (1916-2012) se podle autorů filmu jako soudce a prokurátor podílel na více než 20 rozsudcích smrti. Další stovky nevinných lidí pomáhal v politických procesech dostat na mnoho let do vězení. Ani ve stáří přitom podle Palečka nedospěl k sebereflexi. "Ve filmu několikrát opakuje, že má čisté ruce a že sloužil humanismu," řekl Paleček, který je scénáristou i producentem filmu. Vašovy vzpomínky a jeho interpretaci minulosti konfrontuje dokument s tvrzeními pamětníků a historiků, často zcela protichůdnými.

Film přináší unikátní informace. Zveřejňuje například prakticky nedostupné dokumenty z archivů sovětské tajné policie NKVD. Vůbec poprvé také veřejnosti představí autentické barevné záběry z osvobození Prahy v květnu 1945. Podstatnou část filmu tvoří hrané scény, v nichž mladého Vaše ztělesňuje Petr Jeništa. Filmem provází výtvarník David Černý a hovoří v něm například expert na studenou válku Mark Kramer z Harvardovy univerzity nebo soudce Mezinárodního trestního soudu v Haagu Robert Fremr.

Vaš se narodil na Podkarpatské Rusi, v sedmnácti letech vstoupil do komunistické strany. Za druhé světové války působil na východní frontě ve vojenské kontrarozvědce. V roce 1947 se stal prokurátorem a vyšetřujícím soudcem. Po únoru 1948 se podílel například na odsouzení generála Heliodora Píky k trestu smrti. V dokumentu podle Palečka přiznává, že proces s Píkou řídila sovětská ambasáda.

Trest smrti navrhoval Vaš také v mnoha dalších kauzách. Političtí vězni mu přezdívali "soudce kat". Později se paradoxně sám stal obětí komunistické justice. Strávil pět a půl roku ve vězení za vlastizradu a rozkaz k zastřelení Belgičana Emila DeBackera. V roce 1956 jej rehabilitovali, poté pracoval jako asistent na Karlově univerzitě a novinář.

Po pádu komunismu Vaš stanul za justiční vraždu Píky před soudem, ale kvůli údajnému promlčení činu nakonec nebyl potrestán. Svou vinu do konce života popíral a setrvával v přesvědčení, že Píka si trest smrti zasloužil, podotkl Paleček.