Sladkobolný doják s Julií Robertsovou, chladnokrevný zabiják Danny Trejo a otravné sovy. Filmové premiéry tohoto týdne jsou opravdu jen pro silné povahy a není divu, že nám při jejich výčtu trochu tekly nervy.
Jíst, meditovat, milovat s Julií Robertsovou a Machete s Dannym Trejem jsme v recenzi v nadcházejícím vydání TÝDNE, které vyjde 18. října, ne náhodou postavili proti sobě. Jsou to filmy, které cílí na nejnižší divácké pudy svého ženského, respektive mužského publika.
Rozteklý sladkobolný doják Jíst, meditovat, milovat je vydýchatelný snad jen těmi nejstupidnějšími bytostmi ženského pohlaví, těmi, které čtou Blesk pro ženy a Chvilku pro tebe, veškerý čas tráví na kosmetice a jedinou knihou, kterou vezmou za celý rok do ruky, je nějaká rádobypsychologická příručka typu Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše.
Zmínění muži z Marsu potřebují opravdu silně utlumené smysly a věk (skutečný či mentální) pod 15 let na to, aby vydrželi koukat na stupidní Machete Roberta Rodrigueze, který není ničím jiným než pubertální masturbační fantazií, která nedávnému podobně exploatačnímu snímku Expendables Sylvestera Stalloneho co do své zábavnosti a nadsazenosti nesahá ani po kotníky.
Zatímco muži budou jihnout u Machete a ženy u Jíst, meditovat, milovat, děti lze vyslat na Legendu o sovích strážcích. Technicky dokonale vybroušený 3D animovaný film, jehož děj vycházející z jakéhosi dětského bestselleru ale za formou znatelně pokulhává. Veškeré pokusy o vtipy se tu míjejí účinkem, tím spíše, že je svými zobáky pronášejí soví hrdinové, a jak známo, s hrdiny se zobáky se lidské publikum jen těžko dokáže ztotožnit. Možná je to spíše film pro sovy - ale vyrábějí se speciální soví 3D brýle?
Posledním filmem tohoto týdne je hravá legrace Scott Pilgrim proti zbytku světa, v níž Michael Cera ve své klasické roli společenského losera bojuje o dívku svého srdce. Je to cosi mezi počítačovou hrou a adaptovaným komiksem - vzhledem k tomu, že jde o adaptaci komiksu, to nepůsobí divně, ale leckdy i zábavně.