Osmdesát let, možná až osm profesí. Tolik let slaví ZDENĚK SVĚRÁK, tolik "dělání" zastane. Zatímco se ohlíží za mezníky své kariéry, pro pondělní vydání časopisu TÝDEN na něj vzpomínají jeho kolegové.
Jana Plodková (34)
Herečka, která dostala první filmovou příležitost ve Vratných lahvích (2006) Jana Svěráka, k nimž napsal Svěrák starší scénář.
O Svěrákovi "na place". "Naskočí mi koláče a hymna."
Vratné lahve byl můj první film, nevěděla jsem, která bije, ale vím, že ve společnosti pana Svěráka mi bylo moc příjemně. Nevím, k čemu to připodobnit - asi jako bych byla doma.
Když se řekne Zdeněk Svěrák, naskočí mi také koláče a hymna. Během natáčení Vratných lahví jsem si užívala chvíle, kdy se zavelela pauza na kávu a koláč. Prostě se natáčení zastavilo na deset patnáct minut a my seděli v šatně a popíjeli kávu a naslouchali. Tedy především já, Honza Budař už byl otrlejší a pana Svěráka lehce doplňoval. Nejvíc si pamatuju historku s hymnou, kdy si děti nemohly vzpomenout na tu známou českou píseň, kde se pořád ptají "kde bydlím". Takže od té doby, když slyším hymnu, ptám se, kde bydlím.
Jan Budař (38)
Herec a moderátor, který se Zdeňkem Svěrákem hrál ve Vratných lahvích (2007) a opakovaně spolu vystupují na benefičních večerech pro Paraple.
O Svěrákových scénářích: "Je jediný spoluautor, u něhož by mi nevadilo, kdyby se žádný můj nápad nepoužil."
Nejvíc mě baví, když se Zdeňkem píšeme scénáře k večerům, které máme moderovat. Můžu sedět v křesle, kde sedával Láďa Smoljak, pít kafe, jíst nějaký dobrý zákusek a s radostí a obdivem koukat na Zdeňka, jak se směje tomu, co sám vymyslel. A já se tomu směju ještě víc. Zdeněk je jediný spoluautor, u něhož by mi nevadilo, kdyby se žádný můj nápad nepoužil. Při natáčení Vratných lahví jsme zkoušeli scénu, kdy moje postava - Úlisný - má dialog s Čárkovanou a na konci se přidává pan Tkaloun - Zdeněk Svěrák. Já měl trému, nějak jsem to odříkal, a když bylo po zkoušce, tak mi Zdeněk vlídně a přitom jednoznačně řekl: "Honzo, říkejte ty věty, jak jsou napsaný. Ony jsou dobře napsaný." Zčervenal jsem a zakoktal: "Ano, řeknu." Když jsem pak ty svoje věty znovu četl, jak je Zdeněk napsal, dal jsem mu naprosto za pravdu. Už jsem přečetl hodně scénářů a jen málo scenáristů může říct to, co Zdeněk Svěrák. "Říkejte ty věty, jak jsou napsaný. Ony jsou dobře napsaný." K narozeninám mu přeju zdraví, štěstí, radost, smích a mnoho lidí, co ho milují, ať mu jsou vždy nablízku, a taky mu ze srdce přeji, aby toho ještě mnoho napsal. A aby toho taky hodně napsal i se mnou. Vše nejlepší k narozeninám, milý Zdeňku!
VÍCE SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYŠLO V PONDĚLÍ 21. BŘEZNA 2016.
