Plzeň se 19. září stane jedním z dějišť mezinárodního festivalu Ze stínu. Přehlídka se zaměřuje na divadelní a hudební díla židovských umělců, jejichž tvorba byla zapomenuta nebo ztracena v souvislosti s holokaustem.
V ČR se festival uskuteční od 18. do 25. září kromě Plzně ještě v Praze a v Terezíně. Jedno z plzeňských představení bude v interiéru navrženém architektem Adolfem Loosem v Benově ulici 10, řekla Helena Prokopová z městské organizace Plzeň-TURISMUS, která Loosovy interiéry provozuje.
Mezinárodní festival Ze stínu podle pořadatelů putuje po čtyřech kontinentech a do ČR zavítá po úspěchu v Madisonu v USA, Leedsu a Yorku ve Velké Británii. Z Česka zamíří příští rok do Sydney a Kapského Města. Festival je výsledkem projektu Performing the Jewish Archive, který se zaměřuje na vyhledávání a opětovné uvádění artefaktů pomyslného židovského archivu rozesetého po celém světě.
V Loosově interiéru, v salonu s jídelnou v bývalém bytě manželů Krausových, se představí pětičlenný soubor Létající rabín. Komponovaný program s názvem Židovský kabaret od Terezína po Helsinky představí scénky, písně a básně ze dvou kabaretů.
"Odkazuje na dobu, kdy nacisti donutili židovské umělce opustit veřejný život, ale židovská kultura vzkvétala dál, někdy na nejméně očekávaných místech," dodala Prokopová. Představení je ukázkou z běžného života židovské komunity v Helsinkách a v terezínském ghettu; hudba k terezínské části je inspirovaná tvorbou Jaroslava Ježka a texty v sobě nesou humor Osvobozeného divadla.
Další dva koncerty
V Plzni se 19. září uskuteční ještě dva koncerty. V Domě hudby nabídne akce v české premiéře předválečná díla terezínského skladatele Gideona Kleina, dále hudbu dvanáctiletého Josimy Feldschuha, který byl uvězněn ve varšavském ghettu.
Na programu bude hudba Zikmunda Schula, který zemřel v Terezíně, a Wilhelma Grosze, který se narodil ve Vídni a tvořil v exilu v Londýně a New Yorku. Stará synagoga v Plzni bude hostit koncert nazvaný Učiň ještě jednou mé srdce svým domovem: skladatel v exilu. Nabídne hudbu Hanse Gála, jednoho z generace židovských skladatelů, který byl po invazi nacistů donucen odejít z Rakouska.