Filharmonie Brno se vrátila ze svého desátého turné po Japonsku, u posluchačů prý nejvíce bodovala s Vltavou Bedřicha Smetany. V zemi vycházejícího slunce odehráli hudebníci jedenáct koncertů v devíti městech. Koncertovali většinou v sálech, které už znali z dřívějška, výjimkou bylo Nagano.
"Orchestr tam už hrál, ale ne v tomto sále. Je otevřený od roku 2016, je relativně jednoduchý, ale velmi funkční a má vynikající akustiku," uvedl manažer orchestru Pavel Šindelář v tiskové zprávě. Připomněl vřelý vztah Japonců ke klasické hudbě a symfonickým koncertům.
"Sálů je tu hodně, v každém menším městě mají takový, o kterém si u nás můžeme nechat zdát. Lidé chodí na koncerty odpoledne i večer, řekl bych, že je to pro ně běžná součást života," doplnil Šindelář. Překvapilo ho i to, že posluchači často obdarovávají hudebníky drobnými pozornostmi, většinou sladkostmi. "O tom, že po každém koncertu tu stojí dlouhé fronty na autogramy, a to nejen dirigenta či sólisty, ani nemluvím. Naši hudebníci jsou tu prostě celebritami," uvedl.
Mezi sály, kde orchestr hrál, akusticky i funkčností vynikalo Kjóto, architektonicky nejpůsobivějším místem bylo Tokyo Opera City, jehož interiér připomíná zlatou pyramidu. Dva koncerty, které tam zazněly, si vyslechla i ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová, která se k orchestru na část turné připojila. Podle svých slov tak měla příležitost vnímat brněnské filharmoniky v plné zvukové kvalitě, kterou zatím české sály neposkytují.
Filharmonie Brno se v Japonsku tentokrát představila se čtyřmi různými programy, tři z nich byly ryze české. "Jednoznačně největší ohlas měla u posluchačů Vltava ze Smetanovy Mé vlasti. Je tu notoricky známá, lidé ji milují a doslechl jsem se, že si ji lidé běžně zpívají, protože zde skladba má i slova," podotkl Šindelář.
Brněnským posluchačům se orchestr představí opět 7. a 8. března v programu Smrt a vykoupení s hudbou Carla Marii von Webera, Johannese Brahmse, Richarda Wagnera a Richarda Strausse.
