Energická smršť skupiny Esgmeq letos smetla posluchače i hudební kritiky. Chebská kapela svým nesmlouvavým postojem „tady a teď", bez jakéhokoli náznaku zájmu o publikum, natož o úlitbu marketingové mašinerii českého hudebního průmyslu, natočila desku.
„Jejich hudba není nijak zvlášť novátorská - základní trio kytary, basy a bicích letí kupředu, sevřené jako pěst hospodského rváče, a podpírá z řetězu utrženého vokalistu Sisiho, který povlává na okraji jeviště a občas si uplivne do publika, případně jeho směrem vrhne nějaký ten předmět," napsal v dubnovém Týdnu Ondřej Štindl. Deska se pohybuje na ostré hraně rozporu mezi energizujícím nespoutaným zvukem a bezvýchodným duchem textů.
„Esgmeq jistě nejsou první kapela, která naštvaným hlasem světu sděluje, že stojí v zásadě za starou bačkoru. Výjimečná na nich je až nepříjemná přesvědčivost, s níž to činí. Nepotřebují k tomu žádná rádoby dramatická gesta, nesklouzávají k silácké pubertální vyjevenosti. Nešokují hromaděním nepublikovatelných výrazů, i když málokdo dokáže slovo 'kurva' zazpívat s takovou péčí a intenzitou jako Sisi," popsal jejich jedinečnost Ondřej Štindl.
Foto: newmusic.cz
