Ke kořenům afrobeatu a další objevné výpravy

Bohatou nabídku world music na letních festivalech tradičně doplňuje kupa alb. S novinkou se přihlásil afrobeatový génius Tony Allen, Rupa & The April Fishes přivezli svůj debut na koncert v Náměšti a Eleftheria Arvanitaki rozšiřuje představy o řecké hudbě.

Tony Allen: Secret Agent
(World Circuit/P&J Music)

Původem nigerijský kapelník, skladatel a bubenický génius, někdejší zásadní člen skupiny Fely Kutiho, v posledních letech úspěšně obnovuje zájem o afrobeat. Tedy o původně západoafrický žánr, míchající funk, jazz a africkou hudební tradici, populární především v 70. letech minulého století. Přesněji řečeno, novodobé mezinárodní Allenově popularitě hodně pomohl Damon Albarn z britpopových Blur, který bubeníka „zvěčnil" do textu hitu Music Is My Radar (a posléze přizval i do superskupiny The Good, The Bad And The Queen). A Allen toho využil, aby pomohl muzice rodných končin.

Album Secret Agent navazuje na skvělý titul Lagos No Shaking (2006) a je snad ještě našlapanější. V Allenově podání nezní afrobeat jako retro, ale jako živoucí, současná hudba, revoltující stejně jako původní afrobeat a plná a politických narážek. Ty sice našinec rozpozná jen v několika anglických vstupech, tedy pokud neovládá třeba Jorubštinu. Naprosto srozumitelné je však nasazení nadnárodní kapely, krom Nigerijců sestavné z muzikantů z Kamerunu, Martiniku a Francie. Strhující polyrytmika a jazzové saxofonové laufy znějí z alba stejně nakažlivě jako na Allenových pražských koncertech.

Rupa & The April Fishes: Extraordinary Rendition
(Cumbancha/P&J Music)

Těžko si představit lepší ukázku hudební kosmopolitnosti. Rupa Marya se narodila v Kalifornii, její rodiče pocházejí z indického Pandžábu a dlouhodobě žila i v Indii a Francii. Zpěvačka, kytaristka a písničkářka (v civilu také lékařka, která si vydělává na živobytí v jedné sanfranciské nemocnici a pak vyrazí na turné) o sobě s oblibou říká, že má cikánské srdce. Zpívá anglicky, hindsky, španělsky i francouzsky. Nechává se inspirovat tangem a latinou, šansonem, klezmerem, folkem, indickou i romskou hudbou, perskými i francouzskými básníky.

V kapele The April Fisches s ní hrají v Americe žijící potomci polských, arménských, židovských či íránských rodičů. Umí teskné balady i do tance strhující dupárnu. Striktně akustická muzika (kytara, trubka, tahací harmonika, cello, kontrabas, perkuse) přitom působí dokonale sourodě. Prvotina Extraordinary Rendition vyšla loni, do naší distribuce se dostává v souvislosti s vystoupením kapely na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou.

Eleftheria Arvanitaki: Mírame
(Universal Music)

Také dvanácté studiové sólové album Eleftherie Arvanitaki působí jako přehlídka jižanské vzájemnosti, byť slavná řecká zpěvačka se nerozmachuje tak široce jako Rupa. Přesahy od řeckého „folk-popu" na západ či na jih ostatně nejsou pro Eleftherii, protřelou účastí na WOMADU a řadou hostování s muzikanty z celého světa, ničím novým. Drží se převážně ve Středomoří, ale nebrání se ani náznakům jazzového frázování a latině. Řecké nápěvy okoření tu španělskými rytmy, onde probleskne severoafrická melodika a řecké buzuki vystřídá vyhrávka na arabskou loutnu oud.

Pyrenejské inspirace jsou vedle řeckých ovšem nejsilnější, album produkoval a dvě písně napsal věhlasný španělský skladatel Javier Limón. Mezi muzikanty se to hemží jeho krajany a deska vrcholí duetem s Buikou, španělskou zpěvačkou se západoafrickou krví. Výsledek zní teskně, sladkobolně i vášnivě. Velmi zjednodušeně řečeno - osobitá řecká (pocitová) variace na fado, flamenco i šanson.

Z českých luhů

Allstars Refjúdží Band: Spas!
(Indies MG/Divadlo Archa)

Nečekejte „velké umění" a už vůbec ne něco „žánrově vyhraněného". Nadnárodní Allstars Refjúdží Band produkuje sympatický, svérázný a zábavný šraml, do kterého semele vše, co jeho členům padne pod ruce. Ale dokáže zároveň nakopnout i spoustu bolístek malé české společnosti.

Jak by ne, když je zdejší realita viděna z úhlu pohledu Kurda, Američana, Arména, Číňanky, slovenského Roma nebo Švýcara, kteří se v dechovkové partě setkali s českými přáteli.

Jauvajs: Do neznámých míst
(Náča Records)

Kapela Jauvajs se i na svém třetím albu zaměřuje na provařený „keltský" repertoár (The Foggy Dew, She Moved Through The Fair, Blackwaterside...), ale umí ho podat s obdivuhodnou zručností a autentičností. Navíc dokáže přihodit i pár stylových autorských variací na irsko/skotsko/bretonské téma.

Občas zatahají za uši některé české texty. Například The Foggy Dew, převedená do „vtipného" příběhu Chlupáč, který se dost mlátí s vžitou původní formou milostného lamentu, často přepracovávaného do písně protestní. Je asi lepší, když Jauvajas zpívají anglicky. Ale zdejší příznivci jigů a reelů budou spokojeni.

Foto: Tomáš S. Polívka, reprodukce obalů - archiv vydavatelů