Vystoupení amerického jazzmana slovenského původu Laca Decziho bylo jedním ze strhujících zážitků prvního dne 15. ročníku hudebního festivalu Rock for People. Ve stanu na letišti v Hradci Králové jeho souboru Celula New York, v němž jako bubeník působí i jeho syn Ladislav "Vajco" Deczi, aplaudovaly v pátek večer davy lidí.
Sedmdesátiletý Deczi ohromil velkou část přítomných ostrým a hlasitým zvukem svého nástroje.
"Pro mě je největší poctou, když přijdou mladí a tancují pod pódiem," řekl rodák ze slovenského Bernolákova, který se stal jednou výrazných osobností slovenské, české a následně americké jazzové scény.
Deczi žijící od roku 1985 v USA představil posluchačům v Hradci Králové svůj soubor Celula New York, dříve známý jako Jazz Celula. "My jsme to slovo jazz už dali pryč, protože se to stalo strašně nebezpečným slovem, speciálně v Evropě, kde si jazz představují jako něco intelektuálního a snobského. Ono to tak většinou taky v Evropě je, zatímco v Americe jazz znamená, že to jede jako hovado," uvedl bývalý člen legendárního souboru SHQ Karla Velebného, jímž prošla většina české jazzové špičky.
Decziho tvorba vůbec není akademickým jazzem, podle hudebních odborníků bourá stylové hranice a jeho vystoupení mají elektrizující náboj. "Mladé posluchače dnes vůbec nezajímá, co poslouchají za styl, jejich přístup je - 'buď to jede, nebo s tím běž do prdele', a tak to má být," podotkl svou typickou mluvou prošpikovanou vulgarismy Deczi.
Podle Decziho musí být muzika především zábava a majitelé newyorských klubů oceňují, že jeho kapela "jede". Břitký glosátor prý zná mnoho muzikantů, kterým to tak "nešlape" a maskují se tím, že se hodí "do zvláštna".
"Takoví se výstředně oblečou, pódium zahalí dýmy, ale když si tu jejich muziku poslechnete z desky, zůstanou tam jenom píčoviny," uvedl Deczi, který takové muzikanty přirovnal k běžcům na sto metrů, kteří si sice pořídí zlaté tretry a platinové ponožky, ale stovku stejně běhají za 15 vteřin.
"Musí se hrát přesně rytmicky a přitom znít uvolněně," nehledá Deczi nijak komplikovaný recept na kvalitní hudbu. Shodou okolností dnes večer na Rock for People vystoupí svérázný písničkář Xavier Baumaxa, který ve své písni zmiňuje Decziho jméno. "Neznám ho, ale musím mu za to poděkovat," smál se Laco Deczi, který se dnes vrací do New Yorku.
Laco Deczi |
Trumpetista Laco Deczi v letech 1957 až 1962 hrával amatérsky v Bratislavě. Později působil v Praze. Založil vlastní sexteto Jazz Celula, které vydalo několik pozoruhodných alb. Souběžně byl rovněž členem JOČR a vystupoval též v duu s kytaristou Zdeňkem Sarkou Dvořákem. K jeho významným nahrávkám patří album Jazzissimo z roku 1982, živá nahrávka z Jazz klubu Parnas. Dostal se i k filmu, ve snímku Kalamita Věry Chytilové si po boku Bolka Polívky zahrál sám sebe a k řadě filmů a televizních pořadů napsal hudbu. Osobitý Deczi ve své hudbě klade hlavní důraz na bezprostřednost a pohotovou improvizaci. Jeho muzika je podle odborníků směsí groovy jazzu a tichomořského folkloru. |
Foto: ČTK