Muzikant Marek Huňát, známý spíš pod přezdívkou Mardoša, který se narodil 13. ledna 1974, patří spolu s Milanem Caisem k nejvýraznějším a nejoriginálnějším postavám české populární hudby. Jejich kapela Tata Bojs, kterou založili na základní škole a první koncert odehráli už červnu 1988 v dejvické tělocvičně, má za sebou tři dekády úspěšného fungování. I díky na pódiu věčně poskakujícímu Mardošovi, který se přitom trochu paradoxně označuje za "ukecaného introverta".
"Rodiče byli vždycky fanoušky hudby, táta dělal v Jazzový sekci, takže mě jako malýho bral často na koncerty," popsal Mardoša začátky své cesty k muzice. Ten táta je přitom Čestmír Huňát, organizátor a výrazná postava české nezávislé hudební scény 80. let, který si dokonce kvůli svému působení v Jazzové sekci ocitl na několik měsíců ve vazbě. Další iniciací se stala deska Combat Rock od kapely Clash, kterou si Mardošovi rodiče přivezli v roce 1982 z Polska a které se nemohl nabažit.
První písničku, dodnes občas hranou hříčku Národní výbor, si Mardoša a jeho nejlepší kamarád prozpěvovali už na prvním stupni základní školy na cestách mezi jídelnou a družinou. Kapela, jejíž základ tvoří od začátku baskytarista Huňát a bubeník Cais zvaný Bublina či Bublajs, ovšem vznikla až o pár let později. Na první koncert navázaly další, Tata Bojs hráli jako předskokani kapel Lucie, Krausberry nebo Sluníčko a kromě muziky přitahovali pozornost i retro kostýmy, které často pocházely ze skříní rodičů.
Mardoša je velký fanoušek francouzských komedií 60. a 70. let i estetiky téhle éry. Stačí se podívat na některé klipy Tata Bojs, jeho první auto byl legendární Citroën 2CV zvaný kachna. Kromě toho je vášnivý sběratel věcí z doby dětství a dospívání. Shromažďuje figurky indiánů z NDR, obrázky Vinnetoua nebo karty z tuzexových žvýkaček. A kromě toho si i v éře streamování stále kupuje desky a cédéčka, která pečlivě řadí to tří kategorií - neposlechnutá, poslechnutá a slyšená již třikrát.
