Zpěvák David Deyl je v poslední době doslova k nezastavení. Na začátku prázdnin vydal letní hitovku Ahora, kterou nazpíval ve španělštině. Zároveň se připravuje na svůj listopadový galakoncert, kterým oslaví už deset let na scéně. Intenzivně se také věnuje studiu jazyků. V rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ zároveň přiznal, že letos po dvou letech splní slib, který dal svým fanouškům.
Na čem jste v poslední době pracoval?
Nedávno jsem vydal nový singl Ahora, který zpívám ve španělštině. Je velmi optimistická. Když jsem píseň psal, tak jsem chtěl, aby se posluchači od prvních tónů cítili líp.
Co vás inspirovalo k tomu nazpívat song ve španělštině?
Objevil jsem Carlose Riveru a Davida Bisbalu, kteří produkují podobné písně jako já v Česku. Našel jsem třeba novou píseň Me Muero od Carlose Rivery a podobný motiv písně jsem napsal já před deseti lety. V Mexiku je to nejhranější a nejposlouchanější zpěvák. Ve španělsky mluvících zemích tyto zpěváky poslouchají také potetovaní tvrďáci. Tam nezapadá publikum do nějakých škatulek. Hlavně mě na tom ale baví ta melodičnost a to, že nekopírují Ameriku.
Takže tento románský jazyk ovládáte?
Umím španělsky málo, ale mám španělského textaře a učím se. Španělština mi sedí po stránce dikce. A i můj učitel říkal, že to zní dobře.
Natočíte k singlu Ahora také videoklip?
Záleží na tom, jak bude píseň úspěšná. Rozhodně to nechci točit na Máchově jezeře, ale ve Španělsku. To je samozřejmě náročnější.
Co dalšího plánujete na léto?
Plánuji po dvou letech dokončit album, které fanouškům dlužím. Měl jsem projekt Melodie mého srdce: Muzikál! v rámci, kterého jsem v LA nastudoval ty nejznámější písně ze světových muzikálů. S Epoque Quartetem jsem jezdil po českých divadlech a koncertních sálech. Nebyl jsem si však jistý, zda to má světovou úroveň, proto to dva roky stálo. Chodil jsem na hodiny zpěvu k profesorce a teď si myslím, že to bude mít alespoň evropskou úroveň. Další věcí je angličtina, na které pracuji. Nechci působit trapně.
Kontinuálně probíhají také přípravy na můj galakoncert, který proběhne 9. listopadu, a oslavím tak deset let na scéně. Uteklo to. (smích) Ladíme aranžmá, protože na koncertě vystoupí 120členná Severočeská filharmonie Teplice. Musíme decentně zkombinovat zvuk orchestru s kytarami. Hostem bude Monika Absolonová a určitě zazpíváme Budu tu stát, což je hymna Avon pochodu. Monika také zazpívá novou píseň, kterou jsem pro ni napsal. Součástí koncertu bude taky scénický tanec postavený na baletu. Tanečnice budou ztvárňovat obsah písně pohybem.
Máte nějakou múzu při skládání hudby?
Múza je vždycky nevyzpytatelná. Zase jsem začal skládat a inspirací mi jsou životní příběhy. Je to tehdy, když jsem šíleně zamilovaný nebo se trápím. To je pro mě inspirace. Ale teď už jsem trochu odosobněný a vyzrál jsem. Když vidím, že se vedle mě někdo trápí, tak se do toho umím vcítit a napsat píseň. Nebo mě třeba dostane nějaký film.
Která vaše skladba pro vás znamená nejvíce?
To nedokážu říct, ale k těm nejvíce emotivním patří Chrám vzpomínek. Všechno tam spolu drží v symbióze.
S kým byste si chtěl zazpívat a proč?
V Čechách se mi to už splnilo - zpíval jsem s Helenou Vondráčkovou a Monikou Absolonovou. Na Slovensku jsem zpíval třeba s Martou Jandovou. Ze světových bych si třeba rád zazpíval s Larou Fabian, Celine Dion a samozřejmě Adele. Ta mě inspiruje svým přístupem k fanouškům, životu a médiím. Vůbec není v bulváru a dělá si pouze hudbu. Podobně jako ona chci jít cestou minimalismu a nemít na koncertě "cirkus humberto". Neříkám, že je to špatně, ale není to nic pro mě.
Lákalo by vás složit píseň k nějakému filmu?
Určitě by mě to lákalo a doufám, že jednou taková nabídka přijde. Často, když něco skládám a někomu to pouštím, tak mi říká, že to vidí do titulků.
Po pracovní stránce se tedy rozhodně nenudíte. Jak odpočíváte?
Většinou odpočívám na chalupě ve Šluknovském výběžku nebo se snažím často chodit do lesa nebo parku. Odpočívám bez jakéhokoliv zvuku, protože hudby mám okolo sebe hodně. Takový ten gaučing u seriálu nebo dobrého filmu je příjemný. Kombinuji obojí a snažím se o balanc.
