Orientální hudbu představil v úterý večer publiku na mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro Čínský rozhlasový orchestr tradičních nástrojů. Na koncertě v Obecním domě zazněly úpravy lidové hudby, ale i klasický repertoár instrumentální tvorby a skladby současných autorů.
Instrumentář tělesa obsahuje různé druhy fléten a píšťal, ústní varhánky, dřevěné trubky, cimbály, malé i velké loutny, stolní citery, bicí nástroje i čínské smyčcové nástroje.
Orchestr existuje od roku 1953 a je podle dramaturga Pražského jara Antonína Matznera nejvlivnějším profesionálním souborem tradiční čínské hudby. Jeho vystoupení se neomezují jenom na Čínu - v posledních letech byl ve Vídni a v Ženevě, v New Yorku a letos v Japonsku.
Čínská hudba je podle Matznera jednou z nejrázovitějších kulturních hodnot nejlidnatější země světa a také jedné z nejstarších duchovních projevů lidské civilizace. Počátky hudby na čínském území spadají do 3. tisíciletí před našim letopočtem.
Vedle úprav starších melodií a tanců zazněla dnes i hudba, jejímž autorem byl nejhranější čínský skladatel současnosti Tan Dun. Vloni měla v Metropolitní opeře v New Yorku premiéru jeho opera Poslední císař. Pro čínskou hudbu je jinak nejčastějším zdrojem inspirace a námětovým okruhem příroda, podobně jako v básnictví.
Foto: ČTK
