Literární historik Martin C. Putna ve své nové knize Obrazy z kulturních dějin střední Evropy připomíná, že duch této oblasti se rozvinul především v době Rakouska-Uherska a dodnes zůstává silně přítomný v tehdy vzniklých uměleckých dílech. Kniha dovršuje autorovu trilogii obrazů z kulturních dějin tvořenou díly Západ (Obrazy z kulturních dějin americké religiozity) a Východ (Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity).
"Když jsem přemýšlel, co vlastně rakouské země spojuje v jejich fázi, která se nám nejvíce líbí, tak je to typ kultury, ve které jsou přítomné židovsko-křesťanské základy, ale současně je tam moderní racionalita, princip tolerance - to, co se nazývá křesťanským osvícenstvím. Proto je možná klíčovou postavou celého toho příběhu Adalbert Stifter jako představitel víry, že je možné ty věci skloubit a na jejich základě že je možná trvale udržitelná společnost," řekl ČTK Putna.
Autor rozdělil knihu do sedmnácti obrazů podle rakouských korunních zemí, v nichž hraje vždy prim jeden významný autor a jeho dílo. Jsou mezi nimi Adalbert Stifter, Claudio Monteverdi, Jože Plečnik či Rainer Maria Rilke. České země zastupuje Božena Němcová a její Babička.
"V případě Čech bylo možností mnoho, mohla to být nějaká klíčová věc Čapkova nebo Haškova. Ale nakonec jsem zvolil Babičku, protože ona reprezentuje alespoň zdánlivě harmonické staré zbožné Čechy. Pokud my vnímáme naši zemi zjednodušeně jako kacířskou, rebelskou, nespokojenou a ironickou, což je všechno pravda, ještě hlouběji je uloženo vidění Čech jako nějaké idyly," uvedl Putna. Babičku vidí jako "pokojnou autoritu", která není válečná, mocenská ani vzdělanecká. "Babička má autoritu, protože ji prostě má, a vede lidi k pokoji," dodal.
Střední Evropu v době Rakouska-Uherska popisuje Putna jako oblast s kosmopolitním duchem, jejíž bohatost čerpala ze všeobecné pestrosti a ze setkávání a prolínání různých jazyků a vlivů. Proto se neuchyluje k prvorepublikovému klišé spílání Rakousku-Uhersku jako "prohnilému mocnářství". "Ale na druhou stranu není na místě nostalgie, že všechno bylo skvělé a lepší než to, co přišlo. Z toho důvodu jsem se pokusil o vyvážený pohled," konstatoval.
Martin C. Putna vystudoval klasickou filologii a slavistiku v Praze a teologii v Českých Budějovicích. Od roku 1991 přednáší na Karlově univerzitě v Praze, od roku 2013 je profesorem kulturní antropologie. Působil rovněž jako redaktor revue Souvislosti a jako ředitel Knihovny Václava Havla. Odborně se zabývá především vztahem kultury a náboženství. Známý je jeho spor s prezidentem Milošem Zemanem, který ho před pěti lety odmítl jmenovat profesorem. Pobouřil tím akademickou obec i řadu politiků. Později Zeman řekl, že mu vadí, s jakým transparentem vystoupil Putna v Praze na pochodu homosexuálů.
