Herec Boleslav Polívka a jeho hosté v brněnské nákupní Galerii Vaňkovka pokřtili knihu s názvem Bolek vydanou u příležitosti jeho 70. narozenin. Křtu přihlíželo podle odhadu asi 300 lidí, mnozí z nich pak využili autogramiády a knihu si od umělce nechali podepsat. V nákupním centru je od pondělí 15. července k vidění i výstava fotografií zachycujících Polívkův život.
Kniha s příhodným názvem Bolek je postavena především na fotografiích, které doplňují postřehy a vzpomínky samotného Polívky, její součástí jsou však i autorské příspěvky jeho přátel a kolegů. Kromě Polívky do ní přispěli například Arnošt Goldflam, Jan Hřebejk, Milan Lasica, Pavel Liška či hercova dcera Anna Polívková nebo bývalá manželka Chantal Poullainová.
Přes 200 fotografií v knize zachycuje významné momenty hercova osobního i profesního života. Kromě fotografií z rodinného archivu jsou v knize i snímky fotografů spjatých s Polívkou či jeho divadelními aktivitami. Patří mezi ně například František Poláček, nedávno zesnulý Jef Kratochvil či současný dvorní fotograf Divadla Bolka Polívky Jiří Salik Sláma.
"Je krásné, když vychází kniha," řekl Polívka. Poděkoval všem, kteří se na jejím vzniku podíleli či do ní přispěli, i těm, kteří s ním žili či žijí, i těm, kteří už na světě nejsou. A poděkoval také těm, kteří mu žít pomáhají. Nezapomněl ani na několik historek, při nichž se lidé dobře bavili. "Úsměv je to, co nám zůstane," ukončil svoji řeč Polívka.
Od batolete do současnosti
Knihu pokřtil s několika hosty, mezi kterými byl například i herec, dabér a rozhlasový moderátor Zdeněk Junák. Uvedl, že Polívku rád oslovuje jako "můj profesore," protože Polívka ho dříve učil mimo jiné pantomimě.
Ve Vaňkovce je do konce měsíce k vidění i výstava 24 velkoformátových fotografií, které zachycují Polívkův život od batolete do současnosti.
Polívka sedmdesátiny oslaví 31. července. V nedávném rozhovoru pro ČTK uvedl, že oslavy spojené s kulatými narozeninami má rád, ať už jsou velké, anebo komorní. Hlavně si přeje, aby hosté měli radost a věděli, že to vlastně dělá pro ně. "Vždyť 70 let je věk, který je kmetský, ale zároveň jsme pořád ještě mladí. Máme jen 60 a deset, jak říkají Francouzi," uvedl.
Stále patří k nejvytíženějším filmovým a televizním hercům v Česku. Mimořádné role, jako byl farář v Zapomenutém světle nebo sochař Mára v Pupendu, se ale podle něj rodí jen vzácně, za správné konstelace v čase a prostoru. Herec musí mít zrovna ten správný věk a fyziognomii, dobrého režiséra a scenáristu. "Jsou to takové malé zázraky," uvedl v rozhovoru.
