Jedním z největších českých prozaiků moderní doby, ale i známým mystifikátorem a populární postavou pražské bohémy byl spisovatel Jaroslav Hašek, který zemřel 3. ledna 1923. Stovky jeho povídek a dalších drobných prozaických útvarů zastínilo jedno jeho dílo - čtyřdílná sága Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Tento satirický protiválečný román byl přeložena do téměř šedesáti jazyků a několikrát byl zfilmován.
Jaroslav Hašek se narodil v rodině profesora matematiky. Když mu ve 13 letech po operaci ledvin (kvůli pití) zemřel otec, výrazně ho to poznamenalo. Odešel z gymnázia a po praxi u drogisty vystudoval obchodní akademii. V té době publikoval i první povídky. Po škole nemohl, a snad ani nechtěl, nikde zakotvit, toulal se a živil se psaním povídek. Kromě Švejka vyšly po jeho smrti přes čtyři desítky výběrů z jeho povídkové tvorby. Hašek při psaní používal vlastní zážitky, kterých měl dostatek. Stal se známou postavou pražské bohémy. A tak mu ani manželství s Jarmilou Mayerovou, s níž měl od roku 1912 syna Richarda, nevydrželo dlouho.
Za první světové války upadl do ruského zajetí. Poté vstoupil do legií, kde se ale často dostával do sporu s jejich vedením. Po zahájení revoluce se s legiemi rozešel nadobro a přidal se k Rudé armádě. Po válce se na jeho zdraví čím dál víc podepisovalo pití, tyfus prodělaný v Rusku i slabé srdce. Zemřel v Lipnici nad Sázavou v nedožitých čtyřiceti letech.
