Prostorová leporela ilustrátora Rudolfa Lukeše z šedesátých let minulého století vychází poprvé česky. Dílo výtvarníka, kterému komunisté po únoru 1948 zakázali činnost v tehdejším Československu, obdivují již desítky let čtenáři v zahraničí. Leporela zaujala i britskou královnu Alžbětu, která Lukeše v šedesátých letech pozvala na londýnský knižní veletrh. Čtyři z leporel pro děti nyní vydává nakladatelství Albatros ve spolupráci s B4U. Informovala o tom mluvčí Albatrosu Veronika Sonnková.
Leporela nazvaná Pes a jeho kamarádi, Tygr a jeho kamarádi, Lev a jeho kamarádi a Želva a její kamarádi vznikla před několika desetiletími. Vycházela v Británii, Německu, Francii, Itálii, Španělsku či v Asii, v Česku však nikdy. Jejich reedice vyjde nyní kromě Česka také na Slovensku a v Číně a znovu ve Francii, Španělsku a Británii. Na podzim se připravuje vydání v ruštině a švédštině, uvedl Albatros. Ilustrace doplňují vtipné verše Michala Černíka, které dětem představují zvyky a zvláštnosti zvířat.
Lukeš (1923-1976) byl původním povoláním filmový architekt, po roce 1946 byl zaměstnán ve Filmovém studiu Barrandov. Spolupracoval s režisérem Jiřím Krejčíkem nebo Václavem Krškou, ve svých 25 letech měl za sebou samostatnou práci výtvarníka na šesti filmech. Na svém kontě má snímky jako Hrdinové mlčí, Housle a sen, Žijí mezi námi, Svědomí nebo Křížová trojka. Po převratu v únoru 1948 musel odejít od rozdělané práce, komunisté mu ji zakázali, protože odmítl vstoupit do strany a kariéru mu zkomplikoval i sňatek s Alicí Ledererovou.
Z Filmového studia Barrandov Lukeš odešel a řadu let pracoval jako písmomalíř v Národním technickém muzeu v Praze. Po roce 1960 ale uspěl právě s ilustracemi pro dětské knihy a prostorovými pohyblivými leporely v cizojazyčném nakladatelství Artia. Jeho práce zaujala i anglickou královnu Alžbětu, která Lukeše pozvala do Londýna na knižní veletrh a poté i na večeři do Buckinghamského paláce. Lukeš navíc získal v tamních filmových ateliérech nabídku práce, kterou však musel s ohledem na rodinu odmítnout.
Lukeš koncem šedesátých let po mozkové mrtvici částečně ochrnul a v roce 1976 zemřel.
