Před patnácti lety zemřel výtvarník a básník Jiří Kolář

Básník a překladatel Jiří Kolář, který zemřel 11. srpna 2002, byl jedním ze stěžejních českých umělců dvacátého století. Nejprve se realizoval převážně jako básník, později se přiklonil k výtvarnému umění, které ho proslavilo. Byl znám i jako odpůrce komunistického režimu, kterým byl donucen k emigraci. Usadil se ve Francii (1978), kde získal i občanství.

Rodák z jihočeského Protivína (narozen 24. září 1914) se vyučil na Kladně truhlářem, vykonával pak i jiné profese. Od roku 1943 žil jako svobodný umělec. Ve čtyřicátých a padesátých letech dvacátého století se věnoval především básnické tvorbě (například sbírky Očitý svědek a Prométheova játra) a byl členem surrealistické skupiny 42. Kvůli členství v této skupině a kvůli přátelství s představiteli české avantgardy, kteří emigrovali, byl v padesátých letech vězněn.

Časem se obrátil hlavně k výtvarnému umění, ale za nastupující normalizace se opět několikrát střetl s režimem a byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Koncem sedmdesátých let emigroval a v nepřítomnosti byl odsouzen k ročnímu vězení a ztrátě veškerého majetku. V roce 1980 získal francouzské občanství.

Obrazy, reliéfy a objekty Kolář tvořil vlastními metodami roláže, proláže, muchláže, chiasmáže, asambláže, auto- či antikoláže. Od šedesátých let uskutečnil přes 300 výstav, například v roce 1978 uspořádalo Guggenheimovo muzeum v New Yorku jeho velkou výstavu, což mu dopomohlo ke světové slávě. Vydal deset monografií a několik desítek dalších publikací, například několik knih pro děti. Napsal rovněž řadu divadelních her, jež byly hrány v Česku i v zahraničí, a za svou činnost získal mnoho vyznamenání.