Když v roce 1970 scenárista Miloš Macourek a kreslíř Karel „Kája" Saudek dokončili druhý příběh o krasavici Muriel, asi tušili, že oficiálně jen tak nevyjde. Byla to totiž zřejmá alegorie na sovětskou okupaci Československa.
Komiksový román Muriel a oranžová smrt přímo navazuje na předchozí „pacifistický" Muriel a andělé, který také nevyšel v době, kdy vznikal, ale až v roce 1991; dalších sedmnáct let nato byl generací nejmladších komiksových fanoušků vyhlášen nejlepším českým komiksem všech dob. Pokračování bylo dlouho považováno za ztracené. Kája Saudek totiž nemohl publikovat a i komiks jako takový byl v sedmdesátých letech znovu prohlášen za úpadkové umění a jeho prověřené projevy odkázány na stránky dětských časopisů. Kreslíř v tíživé životní situaci originály svých kreseb začal půjčovat a nakonec i rozprodávat. Podstatnou část se sice podařilo zachránit Pavlu Noskovi, který Saudkovi v druhé polovině osmdesátých let opět umožnil polooficiálně publikovat v nakladatelství České speleologické společnosti, Muriel a oranžová smrt však nevyšla ani v době, kdy tomu již nebránil ideologický dozor: po roce 1990 byly Saudkovy/Noskovy finanční požadavky pro české nakladatele neakceptovatelné, zvláště když komiks nebyl kompletní.
ČTĚTE TAKÉ: Českým komiksem roku je Pandemonium
Teprve letos se Muriel a oranžové smrti chopilo nakladatelství Albatros Media a ve své dceřiné společnosti Plus práci vydalo. Chybějící stránky nahradilo listy z Macourkova scénáře (logika jejich řazení byla podřízena grafické kompozici obrazových dvoustran), přidalo zasvěcený doslov komiksového publicisty Tomáše Prokůpka a také Noskův pokus o vysvětlení, proč dílo dlouho nevycházelo. Kniha je vázaná, vytištěná na křídovém papíře a zrekonstruovaná s maximální pečlivostí: u jiné chybějící stránky nakladatelství použilo její černobílou fotografii, kterou dotvořilo, aby z celku příliš nevyčnívala. Ondřej Müller z Plusu zároveň doufá, že se mu přihlásí majitelé chybějících originálů, aby byla Muriel a oranžová smrt kompletní.
Práce z roku 1970 ukazuje Saudka v jeho vrcholné formě: pevné linky, dynamické akční výjevy, typicky hyperbolizovaná fyziognomie postav a mnoho druhoplánových vtípků; právě ty z Muriel a oranžové smrti činí čtení i po téměř čtyřiceti letech atraktivní a moderní, jakkoliv samotný Macourkův příběh působí trochu naivně a místy je zbytečně popisný a patetický. Saudkova všudypřítomná ironie a postmoderní hračičkovství však potenciální vážnost rychle shazuje. Nakladatelství Plus odhaduje při nastavené ceně 499 Kč prodeje kolem tří až pěti tisíc výtisků a doufá, že se mu jak Noska, který dál vlastní většinu Saudkových originálů, tak kreslířovu rodinu, jíž pro změnu patří autorská práva, podaří přesvědčit k vydání dalších „ztracených" věcí převážně ze šedesátých let. Kája Saudek již třetím rokem leží v komatu v nemocnici.
Repro: Plus
