Ve věku 87 let zemřel známý židovský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel, který prošel nacistickými koncentračními tábory v Osvětimi a v Buchenwaldu. O jeho úmrtí informovala izraelská média a kancelář jeruzalémského památníku Jad vašem.
"Jad vašem truchlí nad odchodem přeživšího holokaustu Elieho Wiesela, laureáta Nobelovy ceny, proslulého autora," uvedl památník na internetové sociální síti twitter. Byl to právě Wiesel, kdo patrně jako první použil pro nacistické vyhlazování Židů termín holokaust - původně řecký výraz pro zápalnou oběť.
"Stát Izrael a židovský národ hluboce truchlí pro Elieho Wiesela," uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. "Mistr slov Elie svou mimořádnou osobností a svými fascinujícími knihami ztělesňoval vítězství lidského ducha na krutostí a zlem," dodal.
Wiesel vydal na čtyři desítky románů, povídkových sbírek a esejů, z nichž se většina točí kolem holokaustu a otázky, proč k němu došlo a jak s takovým otřesným zážitkem lze žít. Wiesel, který se narodil v židovské chasidské komunitě na severu Rumunska, byl v patnácti letech i se svou rodinou zařazen do transportu. Z rodiny přežil pouze on a dvě jeho starší sestry. Matka a třetí sestra zahynuly v Osvětimi, otec, se kterým dlouho společně snášel útrapy táborů smrti, zemřel během takzvaného pochodu smrti do Buchenwaldu.
V češtině začaly vycházet Wieselovy knihy až po pádu komunismu. V českém překladu vyšly například populární knihy Bible: Postavy a příběhy a Talmud: portréty a legendy, dále kniha rozhovorů Zlo a exil, vzpomínkový Návrat do Sighetu, Noc, Pátý syn, Příběhy proti smutku, Příběhy o naději nebo Příběhy o důvěře.
V roce 1986 dostal Wiesel za své aktivity Nobelovu cenu za mír a poté založil společně se svou ženou Marion, se kterou mají syna Elishu, Nadaci Elieho Wiesela pro lidstvo.
Je držitelem i řady dalších prestižních cen a společně s bývalým českým prezidentem Václavem Havlem, který ho nazval "ztělesněným svědomím lidstva", inicioval vznik pražského Fóra 2000.
Wiesel několikrát navštívil ČR. Poprvé se na české půdě ocitl v lednu 1945 v nákladním vlaku, který mířil z Osvětimi do Buchenwaldu a na krátkou dobu se zastavil v Praze.
