V Bavorsku zemřel v pátek, několik dnů před svými 88. narozeninami, spisovatel a publicista Ota Filip. Filip, který žil od 70. let v Německu, patřil mezi přední představitele české exilové literatury.
Filip, rodák ze Slezské Ostravy, se do tehdejšího západního Německa vystěhoval v roce 1974, o tři roky později získal německé občanství. Žil v hornobavorském městě Murnau. Byl členem Bavorské akademie věd a umění.
Po válce žil v Praze a v 50. letech byl odveden na vojnu k jednotkám pro "politicky nespolehlivé", k tak zvaným černým baronům. Zde se zapletl do připravovaného útěku, který nakonec vyzradil. K odpovědnosti za toto své selhání se hlásil a nechtěl se jí zbavovat. V letech 1968-1969 byl redaktorem v ostravském nakladatelství Profil, o rok později byl odsouzen na 18 měsíců za "podvracení republiky". Po propuštění se živil jako dělník. Později musel čelit obvinění, že se v roce 1970 dobrovolně zavázal ke spolupráci s StB, což popíral.
Mezi jeho první knihy patří Cesta ke hřbitovu či samizdatové Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy. Z německy psaných knih v České republice vyšly například Kavárna Slávia nebo Sousedé a ti ostatní. Zasazoval se o smíření mezi Čechy a sudetskými Němci. Vyjadřoval se k různým společenským otázkám - v létě 2015 se například připojil k výzvě vědců a dalších intelektuálů k solidaritě s uprchlíky.
