V Divadle Archa se včera poprvé udělovaly Ceny České filmové kritiky. Jak a zda se výsledky hlasování kritiků budou lišit od hlasování České filmové a televizní akademie, která uděluje České lvy, se dozvíme až v březnu.
Měl to být trucpodnik vůči Českým lvům. Komorní Archa místo nabubřelé Lucerny, lidé „od fochu", tedy filmaři a novináři, místo celebrit a politiků. A hlavně - porota sestavená z odborníků, kteří mají v popisu práce chodit na filmy a sledovat veškerou domácí produkci. Zejména poslední bod je zásadní. Vachlerovi „akademici" (členové České filmové a televizní akademie) jsou totiž nesourodou skupinou více než dvou stovek lidí, jejichž jediným předpokladem pro hlasování je v mnoha případech pouze to, že v minulosti ocenění Český lev sami dostali. 
Kritici vidí všechno. Ano, všechno. I Doktora od jezera hrochů nebo Hurvínka na scéně. Lze však předpokládat, že například Bolek Polívka, Martin Dejdar, Michal Kocáb nebo Jiřina Jirásková viděli všech dvaadvacet hraných filmů a třináct dokumentů, které letos vznikly? A je správné, aby hlasovali?
„Jednou jsme se na Berlinale společně opili a řekli si, že to takhle dál nejde," vyprávěl ve foyer Archy po slavnostním ceremoniálu nejmenovaný filmový kritik z jednoho z největších deníků. „Oslovili jsme padesát lidí - a skoro všichni kývli. Hlasovat odmítlo jen pět lidí, kteří se přiznali, že nemají letošní produkci kompletně nakoukanou a že to do konce roku nemohou stihnout. To od nich bylo fér."
Filmových kritiků, kteří letos hlasovali, je čtyřiapadesát. Jsou to redaktoři deníků, týdeníků, odborných časopisů a filmových serverů. Ti zatím reptali: Vachlerovi akademici si všímají pouze mainstreamu a přehlížejí debutanty a alternativu, posílají hlasy filmům, které jsou nejvíc vidět (rozuměj: mají peníze na pořádnou propagační kampaň), některé - byť zajímavé - tvůrce opakovaně ignorují.
Kritici mohli včera poprvé předvést, jak vypadá hlasování podle nich. Nejvýrazněji na jejich cenách zazářila Pouta Radima Špačka, která vyzobala pět ocenění, a to v těch nejprestižnějších kategoriích: nejlepší film, nejlepší režie, scénář, hlavní mužský herecký výkon a objev roku pro Ondřeje Malého. Od stolu, u něhož seděli tvůrci Pout (kromě režiséra Špačka, toho času v Indii), se tak ozýval celý večer nadšený aplaus. 
Favorizovaný film Roberta Sedláčka Největší z Čechů nakonec zabodoval jen v kategorii ženský herecký výkon v hlavní roli, v níž uspěla Simona Babčáková. Po jedné ceně posbíraly filmy Habermannův mlýn (Karel Roden za mužský herecký výkon ve vedlejší roli), Český mír (nejlepší původní hudba pro MIDI LIDI), Kuky se vrací (kamera Vladimíra Smutného a Marka Blisse), Občanský průkaz (Kristýna Liška Boková za herecký výkon ve vedlejší ženské roli), a Katka (nejlepší dokument). Poslední kategorie si všimli kritici k velké radosti dokumentaristů, Český lev ji bohužel vůbec nemá.
Patří k věci - a začíná to být únavné - Vachlerovi každoročně předhazovat výběr nejapně žertujících moderátorů a vegetariánský raut. Možná ve snaze vytvořit bytostný protipól pitvorných komiků oslovili kritici jako moderátora Petra Nárožného. Skvělá volba. 
Nárožný se předvedl jako vtipný, sarkastický glosátor nadaný sebeironií. Mimo jiné prozradil, že autorem slavné věty „Máchale, spadlo ti to" z pohádky S čerty nejsou žerty je on. Prý se nedávno dozvěděl, že je to nejpopulárnější výrok letištních dispečerů na Ruzyni. Noblesu i určitou vážnost dodala večeru přítomnost Václava Havla. Když předával cenu Ondřeji Štindlovi za scénář k Poutům, poznamenal, že by si měl začít českou filmovou kritiku předcházet - do kin totiž v březnu míří jeho režijní debut Odcházení.
Raut nebyl vegetariánský, ale mile civilní, nekonala se žádná přehlídka rób, ale živé setkání tvůrců s „pisálky", kteří jejich díla hodnotí. Na otázku, jak dopadnou letošní Čeští lvi, ale kritici odpovídali překvapivě. Na vítěze prý tipují Pouta, Habermannův mlýn a Kukyho. Tak v březnu uvidíme...
