Filmová recenze
Vezmeš si mě, kámo?

Žánr francouzské komedie má v našich kinech dlouhou tradici. Jako jeden z mála západních filmových produktů byl u nás trpěn i za minulého režimu, a umožnil tak celým generacím vyrůst na Bourvilovi, Louisi de Funèsovi nebo Pierru Richardovi. Zítra do kin vstupuje film Vezmeš si mě, kámo?, který na slavnou kinematografii přímo navazuje.

S tím se ovšem váže jeden problém. Většina z nás na Funèsových Četnících či Fantomasovi nebo Richardově Velkém blondýnovi opravdu doslova vyrostla. Je jedno, z jaké je kdo generace, první kontakty s těmito filmy se u každého z nás dotýkají přímých vzpomínek na dětství. Máme proto tendenci se na tento typ filmů dívat shovívavě a hodnotit ho s nostalgií. Když však cokoli z repertoáru těchto "komediálních velikánů" pustíme poprvé v dospělosti někomu, kdo to v dětství neviděl, takřka výlučně jedinou reakcí bude: "Co je to proboha za kravinu?" Že nám francouzské komedie připadají slabší a slabší, není znakem úpadku tamní kinematografie, ale střízlivého, pelem dětství nezastřeného pohledu. Současné komedie jsou úplně stejně pitomé jako ty z 60. nebo 70. let.

Zelená karta do EU

Yassin (Tarek Boudali) vyrostl v malé vesnici kdesi v Maroku. Protože je chytrý a má talent, vypraví se na studia architektury do Paříže. Aby se na ně vůbec dostal, složí se mu na to celá vesnice. Všichni mu předpovídají skvělou budoucnost, o to víc nechce nikoho zklamat. Na univerzitě potká trochu vypočítavého spolužáka Stana (David Marsais) nebo neoblíbenou a tlustou Claire (Andy Raconte), do které se zamiluje. Jenže Stanovou vinou prošvihne jednu zkoušku - a studium včetně víza končí. Yassin v Paříži zůstane, vydělává si načerno a rodině lže, ale není to řešení. Jedinou možností, jak získat francouzské občanství a udělat něco se životem, je oženit se. A Yassin to udělá.

Ožení se totiž se... svým sousedem a nejlepším kamarádem Frederikem (Philippe Lacheau). Jasně, ani Yassin, ani Fred není gay, je to jen cesta z nouze. Jenže všechno se zkomplikuje. A pořádně. Imigrační komisař (Philippe Duquesne) svatbě naoko nevěří, oba kamarádi spolu musí v obavě před kontrolami začít žít. Jenže jeden z kámošů má snoubenku, druhému přijede velmi tradičně založená maminka z Maroka, začne se jim dvořit nebezpečný gauner z předměstí, protože je opravdu gay. Navíc Yassin sice získá práci svých snů, ovšem šéfuje mu Stan a musí pracovat s Claire, která zhubla, je z ní parádní kočka a Yassinovy city k ní úplně nevyprchaly... Pro každého v okolí mají Yassin a Fred jiný příběh. Když předvádíte tolik různých životů najednou, katastrofy se nějak začnou setrvačností nabalovat samy.

Tradice vaudevillu

Vezmeš si mě, kámo? se sice dotýká natolik závažných témat, jako jsou imigrace a přistěhovalectví nebo homosexualita, ale to vše slouží jen jako kulisy více či méně vtipných a absurdních situací, do kterých se hrdinové zaplétají. Přesně podle starých tradic vaudevillu, divadelní komediální formy, ze které francouzská filmová komedie celou dobu své existence vychází. Spousta záměn, nedorozumění, zmateně pobíhajících lidí, absurdních situací, jednu lež střídá jiná a tu pak ještě větší... Humor tu je tak především situační, který někdy funguje - obvykle ve stylu čím absurdnější, tím lepší -, jindy je primitivně dětinský.

Trailer k filmu Vezmeš si mě, kámo?:

Hlavní problém filmu tkví v jeho tvůrci. Tarek Boudali filmu napsal scénář, režíroval ho a ještě se obsadil do hlavní role. Bohužel je mu osmatřicet, takže jako mladý student nepůsobí moc realisticky, ani se nejedná o zázračného herce. Jeho snaha o zobrazení extra kladného smolaře se proto míjí účinkem, je velice nesympatický a ve chvílích tokání s Claire velmi nepřesvědčivý. Komická etuda napodobování zvířat v zoo pak hraničí s trapností. Těžko mu fandit. Naštěstí zbytek ansámblu je mnohem povedenější: Philippe Lacheau jako poflakující se Fred nebo slizký šéf David Marsais si svoje role užívají a jsou hlavní nositelé humoru. Plus ještě komisař Philippe Duquesne, jehož role postupně nabývá stále absurdnější rozměry a dost připomene jiného komisaře - neschopného Giberta z tetralogie Taxi.

Snůška nesmyslů

Tarek Boudali se nebojí dělat si legraci ze všeho, za to mu patří všechna čest, ale trapnými momenty (jimiž jsou například všechny momenty ze školy, kde učí Fredova snoubenka Lisa) a celou řadou nepovedených vtipů film pohřbil víc, než by si zasloužil. Některé žerty totiž patří do ranku těch nejpovedenějších, co podtrhují bláznivou atmosféru filmu. Naštěstí se scénář vyvaroval nechutného, fekálního nebo nevkusného humoru (ačkoli i tohle všechno tam je, byť v malé dávce). Vezmeš si mě? tak nenabízí nic víc než pohodový výplach - právě tak jako všechny francouzské komedie. Jen jim na rozdíl od filmů s Funèsem nebo Richardem chybí zajímavější hlavní hrdina. Jinak je to úplně stejné - tedy úplně stejně připitomělé.

A ještě jednu výtku na závěr: netýká se však filmu, spíše české distribuce. Lze pochopit, že některé jazyky mainstreamových filmů z obavy před návštěvností distributoři do kin pouštět nechtějí. Třeba v případě hodně nelibozvučně drnčivé němčiny to lze snadno pochopit. Nejsem si ale jist, zda je dobrý nápad do českých kin předabovat i francouzštinu. Sledovat arabskou rodinku, jak kdesi v marockém zapadákově mluví spisovnou češtinou, je... prostě divné.

Hodnocení: 50 %