Český továrník
Baťovi postavili v rodném městě sochu, shlíží na řeku Moravu

Socha podnikatele Jana Antonína Bati byla v sobotu odhalena v Uherském Hradišti. Nachází se na břehu řeky Moravy, Baťa je zobrazen jako asi čtrnáctiletý chlapec, který sedí a dívá se na řeku. V Uherském Hradišti se nevlastní bratr zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati narodil a strávil tam své dětství. Sobotního odhalení sochy se zúčastnil také vnuk J. A. Bati John Nash.

"Socha je udělaná velmi hezky. Když jsem ji uviděl, první, co mě napadlo, nad čím asi přemýšlel, když seděl nad řekou," řekl Nash.

Socha vznikla na základě fotografie, Baťovi potomci však mají jen tři snímky, na kterých je J. A. Baťa zachycen v dětském věku. "Byl to malý chlapec z malého města, ale měl velké ideály a přeměnil je v realitu," podotkl Nash, podle kterého už lidé v poslední době vědí o jeho dědovi více a začínají rozumět tomu, co udělal.

Příprava sochy trvala podle jejího tvůrce Roberta Bučka dva roky, práce na soše začala letos v květnu. Socha je vytvořena z umělého kamene. "První návrhy vypadaly úplně jinak, vůbec nebyly figurální, dokonce byly tvořeny pro jiné místo. Postupně se začala formovat myšlenka Jana Antonína jako malého kluka, který by byl instalován do prostoru, kde strávil dětství," uvedl sochař, který se při přípravě inspiroval také Baťovou knihou Román života.

Vznik sochy inicioval Robert Hájek, zakladatel Nadačního fondu J. A. Bati, který se snaží odkaz podnikatele zviditelnit. "Je to teprve třetí socha J. A. Bati na světě a je to poprvé, kdy je ztvárněn jako chlapec. Pro spoustu lidí je to nová věc, jak vypadal jako dítě," řekl Hájek. Další sochy J. A. Bati jsou ve Zlíně a v maďarském městě Martfü, které bylo za J. A. Bati založeno. V Uherském Hradišti byla před pěti lety také odhalena deska na domě, ve kterém se Baťa narodil a žil v něm do svých 13 let. Letos uplynulo 50 let od úmrtí J. A. Bati v Brazílii. Hájek by chtěl převést do digitální podoby Baťův archiv v Brazílii.

Jan Antonín Baťa (1898 až 1965) se ujal vedení obuvnického impéria poté, co Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul při letecké nehodě. Za Jana Antonína továrna i Zlín vzkvétaly. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žijí jeho potomci. Národní soud v Československu jej po druhé světové válce označil v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta. Majetek firmy znárodnil. Očištění se Baťa dočkal až v roce 2007. Z archivů mimo jiné vyplynulo, že jeho podniky financovaly československou vládu v Londýně a posílaly příspěvky v řádech desetitisíců liber či dolarů na protinacistické aktivity.

Jeho potomci se nyní soudně domáhají 56 milionů korun za funkcionalistickou vilu a pozemek v centru Zlína, kterou Baťa nechal postavit. Městský soud v Praze ve čtvrtek odškodné definitivně zamítl, potomci mohou podat pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.