Po třiceti letech vyčistili restaurátoři oponu Národního divadla. Na plátně Vojtěcha Hynaise šest týdnů pracovalo osm odborníků.
Kdybych chtěl, tak bych ji mohl políbit. Génia slávy, jenž je ženského rodu a vznáší se zpola oděn nad jakousi antickou scenerií, kde se mezi korintskými sloupy shromáždili Řekové, vlastně Čechové.
Oponu v pražském Národním divadle nyní zakrývá lešení, z jehož třetího patra je k dosažení právě obličej oné nejslavnější postavy Hynaisova majstrštyku. Rozkošná, spíše však dětská než ženská tvář údajně patří Suzanne Valadonové (1865-1938), francouzské femme fatale, která pobláznila půlku uměleckého Montmartru. Miloval ji Toulouse-Lautrec, maloval Renoir, Degas, Puvis de Chavannes a další; i ona sama se vypracovala na výbornou malířku. Aby toho nebylo málo, porodila syna Maurice (otec neznámý), ze kterého se stal slavný malíř Utrillo.
ČTĚTE TAKÉ: Koně na střeše Národního divadla jsou zase v kondici
Vzhledem k tomu, že se narodil 23. prosince 1883, nabízí se fantastická hypotéza, že by jeho otcem mohl být právě Vojtěch Hynais! Ten totiž ještě na jaře roku 1883 skicoval v Paříži první návrhy pro novou oponu do Národního divadla - a údajně právě s Valadonovou... A Hynaisovi bylo 27 let! Tedy mladík plný síly, žádný slovutný kmet, jak si snad někdo může "generaci Národního divadla" představovat; naopak, to byli mladí vlčáci, kteří se chtěli vytáhnout a jimž k tomu dal národ příležitost.
Takže popustíme-li uzdu fantazii, můžeme si představovat, že už sto třicet let nad hlavami českých herců a jejich publika poletuje gravidní múza. V těle jí klíčí plod velkého malíře, v jehož genech se sešlo nadání krásné Francouzky, dcery pradleny, a talentovaného Čecha, syna vídeňského krejčího, ovšem vlastenecky smýšlejícího. A toto stvoření se snáší ke skupině mužů a žen, kteří holdují dramatickým uměnám, černovlasé Tragédii a plavé Komedii; na důkaz své kulturnosti jim přinášejí, co mají: ženy šperky, muži pracovní nářadí a um a takové věci, které se budou hodit při stavbě "kapličky". Jsou to tedy alegorizovaní Češi, neboť, jak známo, šlo o akci "Národ sobě", jež je tu zachycena ve stylu líbivého akademismu à la Jean-Léon Gérôme. 
Foto: Tomáš Záhoř
