Mrtvý klasik žije
05.12.2007 16:16 Původní zpráva
„Fotograf venkova" - toto označení bývá nejčastěji spojováno se jménem Jindřicha Štreita, který má nyní velkou retrospektivní výstavu v pražském Domě U Kamenného zvonu. Hovorný autor tam uspořádal 4. prosince komentovanou prohlídku pro veřejnost.
„Měl jsem pocit, že už nežiju, že jsem mrtvý klasik," komentoval fotograf úvodní slova chvály, pronesená kurátorem výstavy Tomášem Pospěchem. „To ale není pravda, ještě jsem tady a chci a budu fotografovat!" vykřikoval Štreit před pobaveným osazenstvem výstavní síně.
| KDY, KDE, ZA KOLIK |
| Jindřich Štreit (fotografie 1965-2005) 31. 10. 2007 - 3. 2. 2008 Dům u Kamenného zvonu Staroměstské náměstí 13, Praha 1 Otevřeno: denně mimo pondělí 10-18 h Vstupné: 120/60 Kč |
S fotografováním začal už v polovině 60. let, jeho raná tvorba je však na výstavě zastoupena pouhými dvěma snímky. Jedním z nich je fotografie Těchanov z roku 1965: pohřebnímu průvodu nesoucímu rakev jdou v prvním plánu snímku v ústrety bílé husy. Propracovaná kompozice, která je dílem náhody, respektive onoho jedinečného zachycení mizejícího okamžiku, se stala charakteristickým rysem Štreitovy tvorby.
Tento snímek z cyklu Vesnice je svět nese i další výrazné autorské rysy: v centru Štreitova objektivu je vždy člověk, označení „fotograf venkova" je proto nepřesné, zkreslující. Zajímá ho především život na venkově v jeho pohybu, proto Štreitovy fotografie jsou málokdy statické, pohyb je pro něj esencí.
Tvorba Jindřicha Štreita se dá podle Tomáše Pospěcha rozdělit na období před rokem 1989 a po něm. Do konce osmdesátých let se Štreit tematicky věnoval především Bruntálsku, kde žije. Každodenní život socialistické vesnice na jeho snímcích někdy podkresluje melancholické bezčasí, jinde prosvítá tíživá dobová atmosféra, občas problesknou okamžiky soukromého štěstí, které žije jakoby navzdory okolnímu marasmu.
Od roku 1991 se Štreit zaměřuje na nové fenomény poskomunistického života, sleduje sociální skupiny postavené na okraji společnosti: drogově závislí, mentálně i fyzicky postižení, emigranti, vězňové. Začal také cestovat, přijal pracovní pozvání do Francie. Náhle se vynořily nové destinace - Velká Británie, Německo, Rakousko, Maďarsko a Rusko. Tam všude objevoval „své" vesnice, tak podobné těm českým a moravským i lidem v nich.
| JINDŘICH ŠTREIT |
● narodil se 5. září 1946 ve Vsetíně ● k fotografii se dostal během studia na pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, podporoval ho prof. Jan Bukovjan; první samostatnou výstavu měl již na konci studií v roce 1967 ● po absolvování univerzity vyučoval na základní devítileté škole v Rýmařově, poté se stal ředitelem školy v Sovinci, později v Jiříkově ● v roce 1982 se zúčastnil jako jediný fotograf nepovolené výstavy neoficiálních výtvarných umělců na tenisových kurtech v Praze, jeho fotografie vzbudily pozornost tajné policie; byl zatčen a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce deseti měsíců s podmíněným odkladem na dva roky
● po roce 1989 pracoval na okresním úřadu a v muzeu v Bruntále ● od roku 1994 je fotografem "na volné noze" |
Foto: Jan Zatorský a Jindřich Štreit
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.
● po propuštění nesměl učit; nejprve působil v knihovně, později byl donucen pracovat jako dispečer Státního statku Ryžoviště

EUR
USD
GBP
CHF
JPY




