Dílo českého sochaře Vladimíra Škody, který desítky let od emigrace v roce 1968 žije a tvoří ve Francii, představuje Muzeum Kampa. Expozice se jmenuje Mysterium Cosmographicum Johannes Kepler, badatelská činnost rudolfinského matematika a astronoma je totiž Škodovou celoživotní inspirací. Vladimír Škoda pracuje s abstraktními formami, které jsou inspirovány především kosmickými tělesy a s nimi souvisejícími teoriemi.
Pracuje převážně s kovem, ještě před uměleckým vzděláváním se vyučil frézařem. Nejoblíbenějším tvarem Vladimíra Škody jsou koule nejrůznějších velikostí, ze kterých sestavuje nahodilé instalace. Jednoduché geometrické formy a tělesa doplňují ode dneška prostor konírny v někdejších Sovových mlýnech, z nichž je dnes muzeum. Stejně tak ocel a nerez Škodových děl vstoupí do dialogu s barokními prostorami zámku Troja, kde paralelní autorova výstava začne 29. března.
Ta se bude jmenovat podle Keplerova díla Harmonices Mundi (Harmonie světů), název výstavy v Muzeu Kampa je odvozen od prvního spisu astronoma Mysterium Cosmographicum (Tajemství vesmíru). Mezi šest tehdy známých planet vložil Kepler pět platonských těles, dokonalých mnohostěnů, vnímaných už od antiky jako posvátná geometrie.
Výstava v Muzeu Kampa je rozčleněna do tří okruhů, každý se vztahuje k odlišné výpovědi o vesmíru. Je tu nezměrný a nekonečný vesmír Giordana Bruna, zlatý řez, tedy božská proporce Lucy Pacioliho a vesmír plný frekvenční a vibrující energie Nikoly Tesly, uvedla kurátorka výstavy Miroslava Hajek.
Vladimír Škoda podle ní jako první ukoval oblek pro Golema, postupně se přes zájem o meteoritické tvary dostal k dokonalé formě - kouli. Koule zastupuje celek vesmíru, jednotlivá vesmírná tělesa i ideální tělesa platonská. Zabýval se také myšlenkou kyvadla, rovnováhy, spirály a sféry. Později se jeho pozornost soustředila na vibrující, otáčející se nebo konkávní zrcadla. Zrcadlo je pro autora bránou do jiné dimenze, vytváří iluzivní prostor plný hádanek na téma paralelního času a prostoru.
