Proroci, klasici i večerníčky. Co chystají galerie na příští rok?

V Národní galerii (NG) se v příštím roce uskuteční výstavní program, do kterého již zasahoval nový ředitel instituce Jiří Fajt. K hlavním výstavním projektům patří expozice Oskar Kokoschka a pražská umělecká scéna nebo výstava Bosonozí proroci o umělcích, kteří ve svém díle předznamenávali příští vývoj umění. NG připomene devadesátiny Stanislava Kolíbala, ale také českou animovanou tvorbu při příležitosti 50 let Večerníčku.

První dvě zmíněné výstavy NG vznikají ve spolupráci s renomovanou zahraniční institucí, stejně jako výstava ženského umění 70. let. Čtyři výstavy NG věnuje architektuře, ve Veletržním paláci na podzim začne výstava Mladá scéna, která by měla pravidelně vždy s externím kurátorem představovat současné domácí umění.

Galerie Rudolfinum připravuje tři hlavní výstavy, představí práci britského umělce Rogera Hiornse, před pěti lety nominovaného na prestižní Turnerovu cenu. Pracuje s nalezenými nebo transformovanými objekty, často se zapojením živých modelů. Významnou vlastností jeho díla je kladení otázek osobního, spirituálního a obecně civilizačního charakteru, naznačuje galerie, která výstavu připravuje s Centre Pasquart ve švýcarském Bielu a s Ikon Gallery v britském Birminghamu. Umělec pro tuto sérii tří výstav připraví většinu nových děl.

Ředitel galerie Petr Nedoma je kurátorem výstavy umělkyň Marlene Dumasové, Tracey Eminové, Berlinde De Bruyckereové, Kiki Smithové a Louise Bourgeoisové. Pět významných představitelek současného umění spojuje podle Nedomy ženská senzibilita, intuice a empatie.

Galerie hlavního města Prahy (GHMP) uspořádá v Městské knihovně první retrospektivu Jána Mančušky, laureáta Chalupeckého ceny, který zemřel před pěti lety ve věku 39 let. Historik umění Otto Urban pro Dům U Kamenného zvonu připravuje výstavu Jeana Delvilla (1867 až 1953), belgického symbolistního malíře, spisovatele a okultisty.

Olomoucké Muzeum moderního umění připravuje výstavu, která chce ozřejmit antroposofické umění ve střední Evropě, tedy ukázat, že významní antroposofičtí tvůrci byli zastoupeni i v českých zemích a v Polsku. Koncepce výstavy představí architektonické modely, design, umělecké řemeslo, sochařství, grafiku a malířství, stejně jako oblečení, hračky i hudební nástroje. Na počátku roku muzeum připravuje výstavu k osmdesátinám známého ilustrátora Jiřího Šalamouna.

Pražský hrad tento týden zahajuje výstavu, která představí poklady z českých státních hradů a zámků. V polovině ledna otevře výstavu připomínající půlstoletí existence hradní Obrazárny. V Jízdárně bude na jaře výstava Federica Díaze, na podzim výstava české krajinomalby Má vlast. Císařská konírna chystá na jaro výstavu Velká Morava, na podzim odsunutou přehlídku Tiziana.

Dům umění města Brna zahájí v březnu výstavu Tektonika paměti, která se bude zabývat fenoménem paměti v českém a slovenském umění mladé generace, na léto plánuje expozici Míjet a marnit - ta se zase věnuje současným uměleckým postojům, které se zabývají konceptem přebytku, časovostí a zavrhováním. Dům umění představí také nezávislou maďarskou uměleckou scénu posledních 40 let či tvorbu amerického hudebníka, fotografa a filmaře Philla Niblocka, jednu z důležitých postav soudobého intermediálního umění.