Prostory Muzea a galerie v Prostějově zaplní od čtvrtka tři desítky netradičních kreseb olomoucké kreslířky, malířky a textilní výtvarnice Dagmar Havlíčkové. Mnohé z nich dosahují šíře až tří metrů. Také technika jejich vzniku nemá v tuzemsku podle odborníků obdoby. Obrazy vytváří technikou neustálého přepisování textů přes sebe. Řada z těchto kreseb, které autorka vytvořila v uplynulých 30 letech, dosud nebyla publikovaná, řekla kurátorka výstavy Štěpánka Bieleszová.
Dílo autorky podle kurátorky zapadá do širšího okruhu takzvané olomoucké kresby, který tvořili dnes již celostátně uznávaní autoři. "Výstava i doprovodná publikace zásadním způsobem zpracovává dílo mimořádné kreslířky a zároveň také postihuje významný společensko-kulturní fenomén 80. let minulého století v Olomouci, jakým byla kresebná tvorba moravských umělců tvořících v undergroundu," uvedla kurátorka výstavy.
Svá díla autorka nekreslí tradičním způsobem, ale píše. Využívá kombinací barevných i černých tuší, věty umisťuje v řadách nad sebou i pod sebou, vrství je a přepisuje přes sebe. Touto netradiční technikou vznikají podle Bieleszové náhodné ornamenty i pozoruhodně pravidelné obrazce, někdy podobné tkaným strukturám primitivních národů. "Není výjimkou, že na jedné takové kresbě autorka stráví desítky hodin až několik měsíců. Její tvorba nemá v českém umění obdoby a je metodou srovnatelná například s tvorbou francouzsko-polského umělce Romana Opałky (1931-2011) nebo okrajově nočními kresebnými pracemi olomouckého rodáka Václava Stratila," uvedla Bieleszová.
Dílo autorky podle kurátorky dosud unikalo pozornosti, již v 80. letech přitom patřila společně se svým mužem Jiřím Aloisem Havlíčkem (1948-1997) k neoficiální umělecké komunitě na Moravě a v Olomouci. "Právě z jeho stínu se jí podařilo vystoupit až po jeho smrti v roce 1997. Rozšířila tak řadu dnes již mezinárodně uznávaných autorek, jejichž tvorba byla plně oceněna až po smrti jejich slavných manželů," uvedla Bieleszová. Autorku řadí po bok umělkyň jako je výtvarnice Běla Kolářová, manželka básníka a výtvarníka Jiřího Koláře, či Ludmila Padrtová, žena teoretika Jiřího Padrty, nazývaná odborníky první dámou české abstrakce.
Výstava se koná ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc, v němž autorka pracuje jako kustodka, otevřena bude do 22. dubna.
