Národní galerie v Praze vydala řádu milosrdných bratří čtyři obrazy ze 17. století, a to na základě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, uvedla mluvčí galerie Tereza Ježková. Řád se tří pláten vlámského mistra a jednoho díla mistra italského domáhal žalobou, přičemž soud loni řízení přerušil s tím, ať se strany pokusí uzavřít smír.
Českomoravská provincie Hospitálského řádu sv. Jana z Boha - milosrdných bratří v žalobě uváděla, že se plátna původně nacházela v pražském kostele Šimona a Judy a do úschovy galerii byla svěřena až v roce 1942, zřejmě kvůli ochraně před válečnými událostmi. Galerie však měla pochybnosti o tom, zda žádost řádu splňuje zákonné podmínky pro restituci. Dohodu o vydání uzavřela s řádem poté, co soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Martina Škodová vyjádřila loni v září předběžný názor, že podmínky splněny byly.
"Po přezkoumání uplatněné výzvy na vydání dospěla Národní galerie v Praze k závěru, že řád milosrdných bratří prokázal funkční souvislost požadovaných uměleckých děl a nemovitosti řádu, kostela Sv. Šimona a Judy v Praze," vysvětlila mluvčí Ježková.
Doplnila, že galerie předala řádu obrazy 20. prosince loňského roku. Milosrdní bratři tak dostali zpět díla vlámského mistra z druhé poloviny 17. století nazvaná Útěk do Egypta, Křest Kristův a Svatý Jeroným a malbu italského mistra první poloviny 17. století, která nese název Snímání z kříže. Všechny čtyři obrazy neznámých autorů byly součástí Sbírky starého umění. Ředitel galerie Jiří Fajt dříve řekl, že ani jedno z děl neplánoval v blízké době vystavit.
Právník řádu Petr Smejkal u soudu popsal, že plátna byla v úschově galerie do začátku 50. let minulého století, kdy komunistický režim vyhnal komunitu milosrdných bratří z kláštera. Správa obrazů poté přešla na Náboženskou matici, která pak obrazy darovala státu, konkrétně Národní galerii. Milosrdní bratři svou žalobu podepřeli dvěma čestnými prohlášeními členů komunity, kteří v dané době žili a události si pamatovali.
Řádu v jeho sporu s galerií pomohla i skutečnost, že česká justice rozhodla v obdobném případě vydání gotického obrazu Madony z Veveří o tom, že sporné body restitučního zákona mají být vykládány ve prospěch restituentů.
K nejvýznamnějším artefaktům, které galerie v rámci restitucí vydala, patří Vyšebrodský cyklus, Puchnerova archa a dva Rubensovy obrazy. Tato díla zůstala na základě dohod v expozicích jako zápůjčka.
