Iluminace pocházející ze středověkých Čech, která se ve středu draží v londýnské aukční síni Christie´s, je výjimečným exemplářem, jaký se dostává na trh poměrně zřídka. Malba na pergamenu Bolestný Kristus je výjimečná krásou, zachovalostí a faktem, že pochází z Čech z počátku 15. století, tvrdí ředitelka oddělení knih a rukopisů Christie´s Margaret Fordová.
Dražební síň odhaduje dílo na 50 tisíc až 80 tisíc liber (tedy až 2,5 milionu korun) bez aukční provize. "Tohoto úžasného Bolestného Krista namaloval umělec z okruhu krále Václava IV., působil na vysoké úrovni v královských kruzích," řekla ČTK Fordová. "Prvky typické pro svou dobu jsou zobrazeny s větší představivostí, než bylo běžné.
Podle aukčního katalogu jde zřejmě o list z nedochované soukromé modlitební knihy. "Vykazuje charakteristické kvality českých iluminací, jak se vyvinuly za vlády Václava IV., kdy se Praha stala důležitým centrem výroby luxusních manuskriptů," uvádí katalog.
Podle Fordové je výjimečné, že se taková iluminace dostává na trh. "Jedním z důvodů je, že pochází z Čech z tohoto období, je to poměrně brzy," řekla. Stejně tak je to podle ní dílo mimořádné krásy, které je dobře zachovalé. "Kombinace této kvality, krásy, stavu a oblasti původu je poměrně výjimečná," dodala.
Historik umění Jiří Fajt s tímto názorem souhlasí. "Takových iluminací se na trhu moc neobjevuje. Byla by ostuda, kdyby se ji nějaká česká instituce nepokusila získat," řekl ČTK Fajt. Také další odborníci se domnívají, že by se český stát měl pokusit toto bohemikum získat, protože většina památek té doby byla zničena nebo se dochovala v zahraničí. Zatím však žádná ze státních kulturních sbírkových institucí ministerstvo kultury o dotaci na případnou koupi nepožádala, řekl ČTK mluvčí ministerstva Jan Cieslar.
Celostranná iluminace se bude spolu s dalšími 46 díly dražit dnes jako součást sbírky nazvané Arcana. "Její dosavadní majitel si přeje zůstat anonymní," uvedla Fordová. "Je to obchodník a mecenáš umění," dodala.
Malbu si zřejmě objednal některý z předků krále Jiřího z Poděbrad. Erby při spodním rámu iluminace patří jeho předkům, pánům z Kunštátu a rodu Vartemberků. Latinský nápis na zadní straně je druhotný, je datován rokem 1524 a týká se knížete Karla I. Minstenberského, který byl vnukem Jiřího z Poděbrad.
Christie´s se domnívá, že si dílo objednali Poděbradovi rodiče, Viktorín z Kunštátu (1403 až 1427) a jeho žena Anna. Dílo by pak muselo vzniknout až na počátku 20. let 15. století, tedy v době husitských válek. Kromě toho si historici nejsou jisti, že Anna pocházela z Vartemberků. Podle Fajta jde o ranější práci. Objednavatelem mohl být spíše Viktorínův starší bratr Jan (zemřel patrně 1409), jehož manželka Eliška z rodu Vartemberků prokazatelně pocházela.
Prostředí konfesijně neklidné předhusitské Prahy by odpovídala i ikonografie miniatury, která zdůrazňuje spasitelskou oběť Krista. "Rána po Longinově kopí v Kristově boku byla ve středověku interpretována jako pramen všech svátostí. Mezi nimi právě eucharistie připomenutá velkým kalichem patřila ke klíčovým tématům tehdejších pražských církevních
reformátorů," tvrdí Fajt.
Stát se několika zahraničních aukcí děl pocházejících z Čech zúčastnil - před pěti lety například Národní knihovna vydražila v Paříži zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky za přibližně deset milionů korun. Loni v prosinci za více než 17 milionů korun vydražil v Londýně Středočeský kraj vzácnou knižní miniaturu z 15. století zobrazující dolování stříbra v Kutné Hoře. Byť tento krok kritizovali někteří politici, podle odborníků je dobře, že se dílo navrátilo do země původu.
Foto: ČTK
