Velký zájem provázel dnes odpoledne ve strašnickém krematoriu v Praze pohřeb scenáristy a dramatika Jiřího Hubače, který zemřel 27. září ve věku 82 let. Se svým autorem se rozloučili například Jiřina Jirásková, Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý, Jana Štěpánková, Zlata Adamovská, Simona Stašová a režiséři František Filip, Zdeněk Zelenka, Jiří Adamec a Filip Renč, který právě točí pokračování seriálu Sanitka. Mezi přítomnými byli rovněž kameraman Miroslav Ondříček, dirigent Vladimír Válek, dramaturg a scenárista Václav Šašek a Pavel Zedníček.
Přišli také ti, pro něž tento "šlechtic pera", jak se mu říkalo, připravil nezapomenutelné umělecké zážitky v hledištích divadel, kin či před televizní obrazovkou. U katafalku s rakví byly také věnce ministerstva kultury, Herecké asociace, Českého literárního fondu a Divadla na Vinohradech. Květiny poslal i generální ředitel České televize Petr Dvořák, Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech a agentura Dilia.
Ve smutečním projevu o Jiřím Hubačovi hovořil Jiří Bartoška, který hrál v jeho televizním dramatu Hřbitov pro cizince, ve snímku Všichni moji blízcí, v seriálu Sanitka či v dramatickém apokryfu Hostina u Petronia z Neronova Říma pojednávajícím o sladkém pokušení přizpůsobivosti. Koncem 90. let ho s ohlasem uvádělo Divadlo na Vinohradech.
Za zesnulého se u rakve pomodlil biskup René Hradský z Církve československé husitské. Jiřího Hubače připomene v neděli dopoledne bohoslužba v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze.
Při dnešní pietním obřadu zazněly například tóny z předehry k Verdiho Traviatě, valčíková melodie Mary Hopkinové These were the days, Gershwinovo Somebody loves me a také ústřední píseň seriálu Sanitka Můj čas. V závěru obřadu se ozvala jedna z Biblických písní Antonína Dvořáka Hospodin jest můj pastýř.
Jiří Hubač, oblíbený a vzdělaný autor mnoha televizních inscenací, dvou seriálů, řady filmů i divadelních her, byl klasikem české televizní tvorby. Své psychologicky propracované postavy psal přímo pro jednotlivé herce. I proto si režiséry svých textů vždy vybíral, neboť potřeboval, aby souhlasili s obsazením, které navrhl.
