"Zpočátku se jednalo o detaily, kterým jsem nevěnovala pozornost a přičítala je rozličným osobním názorům. A pak mi to došlo. Jsme opravdu pozadu," píše pro MSM Kamila Janečková, která už rok pracuje ve španělské reklamní agentuře.
Čím dál více jsem sdílela svoje do velké míry české smýšlení a pročítala lokální i globální výzkumy o ženách, tím více jsem nabývala přesvědčení, že v tom nejsem sama. A najednou mi to došlo. Moje španělská nadřízená, strategická plánovačka, co už třicet let pracuje hlavně s "ženskými" značkami, měla pravdu. V Čechách, potažmo na Slovensku, jsme opravdu pozadu!
Proč české ženy ochotně připravují snídaně pro celou rodinu, chystají děti do Proč je u nás taková tolerance vůči podvádění se? Proč jsou české ženy v případě, že se ohradí vůči sexistickým poznámkám, označeny za přehánějící feministky? Proč pod zástěrkou tradice ochotně přejímáme příjmení manžela, a tak ztrácíme část vlastní identity?
Bylo by nespravedlivé popřít, že i u nás jsme zaznamenali vývoj: od "perfektní" ženy jsme se posunuli k "perfektní" rovnováze. Ideální žena již není perfektní, ale stále ještě aspirujeme na tu, co zvládne všechno. Stále ještě samy sebe definujeme jakýmsi nedostatkem sebevědomí, potřebou být definovány někým jiným, což je v častém případě partner. Příkladem budiž virální video od české značky čokolády Figaro.
Ve Francii či Španělsku najdete kampaně, které zobrazují ženu jinak, než jsme na to u nás zvyklí.
Známé české úsloví, jež chválí dívky, které připraví chutné jídlo, napoví: "Tak, a teď už se můžeš vdávat." Co naše společnost říká na ženy, které nemají děti a preferují kariéru? Na ty, co chtějí cestovat, a pak se uvidí? Na ženy, které nevaří?
Pokud je akceptuje, není to dostatečné. Akceptace je znakem, že se jedná spíše o výjimky, nikoli o aspiracionální modely. A nenechte se mýlit, tato situace není způsobena (pouze) muži. Ženy jsou často ty první, které stávající systém brání. A přesně proto jsou české ženy pozadu za Západem.
