Rozhovor
Jana Štěpánková: V životě jsem si vždycky vše vyžrala

Dvaapadesátiletá herečka Zlata Adamovská a šestasedmdesátiletá herečka Jana Štěpánková jsou letité kamarádky a kolegyně. Už téměř tři roky se potkávají na jevišti ve hře Na útěku, která se z divadla Ungelt přemístila na Letní scénu na Hradčany. On-line deníku TÝDEN.CZ poskytly obě dámy krátký rozhovor.

Hrajete ve hře Na útěku. Jaká je vaše role?
Jana Štěpánková: Jaká? Krásná! Co vám můžu o tom říct, je to krásná role. Je to paní, ale vlastně, to já nesmím říct, co je to za paní, já bych to prozradila... ale můžu. Je to paní, která je v domově důchodců a nelíbí se jí tam, takže odejde.
Zlata Adamovská: Moje Margot, kterou hraju, je žena, která je takzvaně v domácnosti a jednoho dne toho má nad hlavu a rozhodne se změnit svůj život.

Hra se jmenuje Na útěku, vypráví o svobodě a o tom, že bychom se sebou neměli nechat manipulovat. Najde se u vás něco, před čím jste ve svém životě utíkaly?
Jana Štěpánková: Víte, že ne? Já mám asi velké štěstí, ale já myslím, že jsem nikdy neutíkala, aspoň si nevzpomínám, že jsem před něčím utíkala. Vždycky jsem si to takzvaně vyžrala.
Zlata Adamovská: Tak já bych řekla, že neutíkám od něčeho, ale k něčemu. To je ten můj životní postoj.

Jaká je Zlata Adamovská kolegyně?
Jana Štěpánková: No úžasná, naprosto senzační. Já si neumím jinou vůbec představit.
Zlata Adamovská: To má Jana kliku, protože to říká před představením. Mně se s Janou hraje skvěle a jsem hrozně ráda, že si mě jako kolegyni vybrala do tohohle představení.

Vzpomenete si, kdy jste se jako herečky potkaly poprvé?
Jana Štěpánková: No, to už je moc let, to už je fakt moc let, vlastně vím! Poprvé to bylo v rozhlase, ale to jsme se neznaly, ale tam jsem si řekla, hergot to je taková mladá, zajímavá holka, z té něco bude. No a pak jsme se potkaly na Vinohradech v Komikovi. To už je moc let, to bude tak sto let.
Zlata Adamovská: Na Komika vzpomínám moc ráda, to bylo moc hezký představení. Myslím si, že je to tak dvacet let. Byla to jedna z mých prvních rolí, když jsem do toho divadla nastoupila.

Hrajete na Letní scéně na Hradčanech. Jaký vnímáte rozdíl hrát pod širým nebem a v divadle?
Jana Štěpánková: Je to jiný, je to naprosto jiný. My jsme zvyklé na velké jeviště, například z Vinohrad, ale tady nám to také nedělá problémy. Zvykly jsme si kupodivu i na Ungelt, na to malý jeviště. Tohleto má zas jinou atmosféru, tady zpívají ptáci, tady fouká vítr, tady někdy i zaprší, je to jiný, ale je to hezký.