Kdybyste měli možnost nahlédnout do diáře Karla Gotta (74), zjistili byste, že je zaplněný do posledního místa. Přesto si ve svém nabitém programu udělal čas pro magazín SEDMIČKA, se kterým si popovídal nejen o práci a oblíbených žertících, ale zabrousil i k tématům, jako jsou buddhismus, politika či osud.
Sledujete českou politickou scénu?
"Je to pro mě někdy až skoro dezorientující, o jaké hry se jedná, a nedovolím si ji hodnotit. Zajímá mě ale ta zahraniční, která se nakonec stejně promítne i u nás. A tam vím jedno, že my jsme vlastně takoví diváci velkého představení a her, které jsou ve většině případů rozehrané někde jinde, než se na první pohled zdá. Všechno je to pouze o sférách vlivu obchodu, ekonomiky, zájmu o suroviny a případných sankcích. Teď už je to jenom otázka chtít to představení sledovat pozorně."
Jste optimista, nebo pesimista?
"Tím, že si pročítám rád historii, tak zákonitě musím být pesimista. Protože se v určitých obdobích opakuje. Krásná doba, špatná doba. Ale z dnešního pohledu musím říct, že jsem se snažil si najít tu slunnou stranu ulice. A ať už to všechno bylo jakkoli, tak takovou relativně průběžnou klidnou dobu jsme tady historicky dlouho nezažili a budeme na ni jednou vzpomínat jako na zlaté časy. Takže teď jsem se vlastně přistihl, že jsem zase pesimista."
Porušujete pravidla?
"Podle toho jaká. Pravidla, která jsou pod nějakým zákonem, určitě ne. Ale pravidla nějakého proudu, tak to asi někdy ano. Protože když se valím s proudem, tak se v něm ztrácím. Víte, v přírodě je to přece tak zařízené, že držímeli se hejna, jsme chráněni, ale běda, kdybych si chtěl zalétat sólově. Ztratím se vlastně tak jako tak."
Celý obsáhlý rozhovor si můžete přečíst ve speciálním dvojčísle, které je vydáno u příležitosti Gottových 75. narozenin. Je právě v prodeji!
