Pražské Divadlo ABC bylo dnes místem posledního rozloučení s Jaroslavou Adamovou, která zemřela 16. června ve věku 87 let. Rodina, přátelé i kolegové si připomněli herečku hlubokého prožitku, jejíž základní předností byla pravda, umělecká i občanská. Ztvárňovala tragické postavy, ale ovládala i vytříbené umění konverzačního a komediálního herectví. Odešla s ní část slavné poválečné historie českého divadla.
Během smutečního obřadu, který ze zvukového záznamu zahájila Solvejžina píseň Edvarda Griega z inscenace Play Strindberg, poukázalo na umělecké i lidské kvality zesnulé několik řečníků. Její herecké mistrovství připomněl ze záznamu úryvek monodramatu Lidský hlas, ve kterém léta excelovala v pražské Viole, či část hereckého koncertu s Janem Werichem v televizní hříčce Kočár nejsvětější svátosti.
Právě Werich jí v polovině 50. let nabídl angažmá v Divadle ABC. V Městských divadlech pražských zůstala v angažmá do roku 1990, hrála tu pak pohostinsky dalších sedm sezon. V čestné stráži u katafalku s rakví se vystřídali především herci. Například Lubomír Lipský, Dalimil Klapka, Oldřich Vízner, Alois Švehlík, Vlastimil Harapes, Jana Drbohlavová, Libuše Švormová, Václav Postránecký, Jan Hrušínský, Eliška Balzerová a také Dagmar Havlová, která Adamové před 15 lety předávala cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Mezi květy byly věnce a kytice od Divadla na Vinohradech, Herecké asociace a Městských divadel pražských.
"Své profesorce" poslali věnec zástupci všech fakult Akademie múzických umění. "Nechci hovořit o loučení, ale o setkávání, které je smyslem herecké práce," řekl před hledištěm, které se zaplnilo jen zčásti, režisér Karel Kříž. Poukázal na pouť této herečky s Jiřím Frejkou nejprve ve vinohradském a později karlínském divadle a spolupráci s Janem Werichem.
"Jsem si naprosto jistá, že kdykoliv půjdu na jeviště, ona tam bude stát a nabádat mě k pravdě, vnitřní sebekázni a k míře projevu s tím spojené," řekla Veronika Gajerová. "Odhalila mi krásu a smysl herecké profese, učila mě milovat divadlo," uvedl prezident Herecké asociace Jiří Hromada. Připomněl i další ocenění, která Adamová získala, včetně ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. "Nikdy se nelitovala, byla fér, nerozuměla podrazům a nechápala lhaní," vypočítal její žák Jiří Suchý z Tábora. Poukázal na její nadhled, smysl pro humor a něhu.
Teatroložka Zuzana Sílová upozornila, že Adamové nebylo vždy dopřáno rozvíjet herecké umění kontinuálně. "Několikrát musela začínat znovu, ale vždycky se jí podařilo prosadit se imponujícím způsobem," dodala. Herečka Simona Stašová zesnulé poděkovala za studenty. "Děkuji, že jsme na vás mohli chodit do divadel, za vaši lásku k divadlu a za inspiraci," řekla.
Na závěr obřadu zazněla píseň Edith Piaf Non, je ne regrette rien (Ničeho nelituji). Zavírání opony provázel poslední potlesk.
Rakev pak byla převezena do strašnického krematoria, kam ji doprovodili členové rodiny a přátelé.
