Žvatlají o mně ve videu, tedy jsem? Díky, youtubery už ne

Někdy je lepší hýčkat si stávající zákazníky, než se za každou cenu honit za novými, myslí si v souvislosti s popularitou youtuberů Jiří Hlinka, spolumajitel agentury Smart Communication.

V jednom rozhovoru mi Karel Schwarzenberg připomněl arabské přísloví: Máš-li nepřítele, sedni si na břeh řeky a čekej, až vyplave jeho mrtvola. Já takto už nějaký ten měsíc sedím u Vltavy a čekám, kdy se konečně ozve - youtubeři vymírají!

Proč? Nebudu hořekovat nad proměnou sémantiky v marketingu. Slovní spojení nahradily jednotlivé výrazy a ty vytlačuje obrázkové písmo. Doba si to údajně vyžaduje. Avšak teprve v kvazi fenoménu youtuberství dosáhla banalizace komunikace svého vrcholu. Alespoň ten jeho proud, který se snaží kliky a lajky nahnat programovou vyprázdněností.

Řízené neumětelství, karneval pitoresknosti, myšlenka ohoblovaná na citoslovce. Tak vnímám drtivou většinu produkce pod hlavičkou fenoménu youtubingu. Čest výjimkám, jsou-li.

Ovšem jen těžko přijímám, kolik respektovaných firem, výrobců nebo poskytovatelů služeb se dobrovolně a za stěží uvěřitelné peníze nechává protáhnout podobným obsahovým a formálním blátem. 

Přiznávám, jsem pro podobné formáty už za zenitem. Chyba může být ve mně. Navíc jsme sami žvatlavá a pitvořivá videa do několika kampaní zapojili. Cílili jsme na skupinu mladých lidí, která je součástí podobného diskursu. Přesto byl měřitelný obchodní výsledek i přes robustní počty přehrání tristní. A vím o případech, kdy bylo ještě hůře - řádění adorovaných youtuberů s cílem získat nové zákazníky urazilo část z těch stávajících. A od klienta odešli.

Uvědomili jsme si dvě věci. Někdy je lepší pečovat o stávající zákazníky a nehnat se doslova za každou cenu za novými. A zároveň to, že programově popsaný formát vyškrtneme z kampaní, za které jsme zodpovědní. Svět tím přemýšlet jistě nenaučíme. Ale licoměrně se nebudeme podílet na dalším zpřízemnění.

Naivní? Jistě. Zatímco totiž nadále sedím v domě u Vltavy a občas zkontroluji její hladinu, tisíce dalších Čechů se logují na kanály gastro voyeurismu (konzumace jídla v přímém přenosu) nebo se baví u dehonestace nového produktu určeného lidem o generaci starším.