Česká televize odvysílá dokument o bývalém premiérovi Miloši Zemanovi. Portét Roberta Sedláčka vzbudil rozruch na festivalu v Jihlavě, neboť v něm chyběla scéna s Miroslavem Šloufem, kontroverzním spolupracovníkem expředsedy ČSSD. Zeman se tehdy pustil do televize, že pořad zcenzurovala.
"Střih dokumentu pro festival v Jihlavě vznikal narychlo, Česká televize nikdy neměla v úmyslu scénu s Miroslavem Šloufem vypustit z vysílání," řekla mluvčí brněnského studia Hana Orošová. Roztrpčen byl po jihlavské projekci i Sedláček. Mínil, že závěrečná scéna, v níž Šlouf prorokuje Zemanovi návrat do politiky a přirovnává jej k britskému státníkovi Winstonu Churchillovi, je pro film důležitá. "Odvysíláme dokument tak, jak jej pan Sedláček dodal," ujistila Orošová.
Zeman prý snímek považuje za svůj nekrolog, autor dokumentu chtěl především vytvořit portrét muže, který se dostal až na vrchol a dokázal dobrovolně odejít. "Pan Zeman má přání, aby film byl jeho nekrologem a oslavou Vysočiny; já mám přání naznačit, jaká hloubka se skrývá v člověku, který navzdory všeobecnému posměchu dokázal urazit cestu za vlastní myšlenkou až do premiérské pracovny," napsal Sedláček v literárním podkladu k dokumentu.
Nebylo prý jednoduché získat Zemanovu důvěru. Expremiéra, jenž nyní žije v ústraní na Vysočině, přesvědčil až starší Sedláčkův dokument o filozofovi Václavu Bělohradském.
Natáčení mělo podobu osobních setkání a rozhovorů na různá témata. "Východiskem ke kladení otázek je aktuální situace českého expremiéra - důchodce na Vysočině, který se podle vlastních slov právě učí zvládnout životní situaci ze všech nejtěžší: stárnout a důstojně to unést," uvedl Sedláček.
Čtyřiatřicetiletého režiséra prý Zeman zajímá i proto, že byl u moci v době, kdy filmařova generace získávala životní zkušenosti a utvářela si hodnoty. Není to poprvé, kdy se Sedláček jako dokumentarista obrací k nedávné české minulosti. Je autorem trilogie Tenkrát o novodobých československých a českých dějinách.
Ilustrační foto: Petra Mášová
