Od vzniku Czech Press Photo v roce 1995 byly oceněny stovky snímků. V paměti zůstalo pár nejvýraznějších či nejchytlavějších a pak ty, jimž se podařilo zachytit atmosféru doby. TÝDEN se snažil zjistit, jak vznikaly některé z nich.
Těsně po volbách, které skončily patem, jsem se vydal fotit tiskovku ODS do pražského hotelu Pyramida. Pro fotografy taková "událost" není žádné terno: jasně stanovená místa, politici za mikrofony, žádné emotivnější reakce.
ČTĚTE TAKÉ: Nejlepší fotoreportéři posledních patnácti let vystavují
Bohužel, nebo v tomto případě bohudík, jsem dorazil pozdě, většina kolegů už byla pryč. A najednou vidím Mirka Topolánka, Pavla Béma a Petra Nečase, jak odcházejí diskutovat ke stolu na konci tmavé chodby. V tu chvíli jsem věděl, že mám jedinečnou šanci. Okamžitě mě napadly siluety, dle profilu jsou všichni rozpoznatelní a snímek tím získá atmosféru.
K tomu mi ještě výborně zahrálo oranžové, "konspirační" světlo lampy na stolku. Jediným problémem byla Nečasova silueta, kterou jsem potřeboval mít na pozadí okna za ním. Když se pak předklonil, bylo mi jasné, že "to" tam je. Zajímavé je, že když jsem za půl roku přebíral za tento snímek cenu, Češi stále neměli fungující vládu... Tak vznikla fotografie Michala Čížka "Jak dál? Porada vrcholných politiků po volbách" v roce 2006.
Chcete znát příběhy dalších oceněných fotografií?- Jak se vybírá nejlepší fotka roku?
- Aranžují si fotografové obrazy, které následně porota ocení jako výjimečné?
- Může uspět černobílá fotografie?
Odpovědi a ceněné fotografie naleznete v pondělním vydání časopisu TÝDEN.
Foto: Michal Čížek
