17. 9.: Ráno s krizí, Topolánkovy nervy, omluva
17.09.2008 11:20
Jednoho dne se probudíme a všude kolem bude krize, jednoho večera usneme a Vlastimil Tlustý bude členem ODS na Rakovnicku, následujícího rána se probudíme a bude tam pořád, krize totiž přicházejí a minou, jiné věci jsou oproti tomu věčné.
Z většiny prvních stran vytřeštěně zírají burzovní makléři a drží si přitom hlavu, asi aby jim neupadla, za nimi nějaké ty obligátní grafy. Ministr financí Miroslav Kalousek se Mladé frontě Dnes svěřil, že kvůli vývoji na světových trzích špatně spí - já tak daleko ještě nejsem. „... Předpokládaný pětiprocentní růst v roce 2009 teď zní jako pouhá pohádka. (...) Podle ekonomů může ekonomika příští rok dosáhnout růstu zhruba do čtyř procent, což by znamenalo propad příjmů rozpočtu v řádu desítek miliard korun."
Lenka Zlámalová v Hospodářských novinách popisuje vizi našeho života s ekonomickou krizí (rým,čistě bezděčný, ale docela se hodí). „Krizi zažijeme v desítkách každodenních příběhů. Novinky z Wall Streetu (Proč je vlastně jméno téhle ulice v češtině zažité jako maskulinum? - pozn. aut.) budeme hltat jako zprávy o zlevňování škodovek a zdražování piva. (...) Je to dobrá lekce, jak si uvědomit, že životní úroveň, možná víc než dohoda se šéfem na výši platu, ovlivňují nesrozumitelné finanční hry na druhé straně zeměkoule. Jednou na nich vyděláme bez toho, abychom hnuli prstem. Jako když prudce sílila koruna a na dovolené jsme si najednou mohli dopřát o třetinu více než loni. Teď naopak budeme prodělávat, aniž bychom to sami mohli nějak výrazněji ovlivnit. Až vám šéf řekne, že se musíte rozloučit, protože projekt, na kterém jste pracovali, už Němci nechtějí, vzpomenete si na finančníky z Lehman Brothers a AIG."
Burzovní analytik Štěpán Pírko v Úhlu pohledu Lidových novin značně usilovně vyhlíží světlo na konci tunelu. „I přesto je poslední krok pozitivní, neboť krachem se začíná systém čistit a nepokračuje se v zametání problémů pod koberec. Druhým pozitivem je, že současné dění na akciových i komoditních trzích vykazuje celou řadu znaků, které jsou typické pro dno minimálně střednědobého trvání. Obchodníci prodávají v panice. Akcie jsou velmi levné, v řadě zemí je jejich cena již na méně než desetinásobku zisku. (...) Stará burzovní pravda tvrdí: ‚Nakupuj, když je krev v ulicích‘ a ‚Největší tma je těsně před svítáním‘."
Dnešní vydání MFD neudělá radost premiérovi Topolánkovi. Bohumil Pečinka ho v komentáři označuje za strůjce vyprázdnění politiky ODS. Za jeho vedení se prý ve straně prakticky přestalo diskutovat. Topolánka podle Pečinky „debaty o programech a strategiích vrcholně nebaví. Současně je od aféry Kořistka mimořádně nedůvěřivý vůči svému okolí a každý náznak kritiky je u něj spojen s paranoidním pocitem, že po něm někdo v něčích službách jde, v čemž ho utvrzuje jeho nejbližší okolí. (...) Politici na středním článku ODS přestali mít zájem na korigování centrální politiky, stáhli se do krajů a přizpůsobili se hrám bez hranic, kde provize provizi myje." O stránku dál je rozhovor s Pavlem Bémem, primátor a první místopředseda ODS v něm potvrzuje oprávněnost své reputace muže, mluvícího vždy jasně, stručně a k věci. Vyzván k reakci na Topolánkova slova o propojení byznysu a politiky na pražském magistrátě odpovídá: „ Jsem přesvědčen, že panu Topolánkovi v těžké, emočně vypjaté situaci poslední týdny prostě trochu ujíždějí nervy. Beru to s nadhledem i pochopením. Mirek toho má dnes hrozně moc, je na něm největší díl odpovědnosti. Měl by si víc hlídat nervy na uzdě, jeho výrok vůbec neberu vážně. Praha mu vyhrála volby. Pražská ODS by očekávala, že jí za to poděkuje.
Bém tvrdí, že Topolánka na místě předsedy v prosinci vystřídat nechce. Jiří Leschtina v Hospodářských novinách taky nepovažuje primátorův nástup do premiérského křesla a následný vznik velké koalice za příliš pravděpodobné. „Leckdo z těch snivců si asi představuje, že Bém jako premiér by získal podporu socialistů dokonce snadněji než celého klubu ODS. Vždyť ČSSD mu vděčí za mnohé. Třeba když jako člen dozorčí rady Českých aerolinií potvrdil v jejich čele exministra Tvrdíka. A díky Bémovi má pražská ČSSD zajištěná místa v magistrátních výborech i dozorčích radách městských podniků. Korupční zájmy obou stran tušíme za řadou nevýhodných pronájmů městského majetku, prosazováním drahé verze obchvatu nebo i pokusu zbourat Masarykovo nádraží. Je ale Bémova vláda, do níž by se promítly nectnosti pražské politiky, akutním nebezpečím? Spíše ne. Skupina příznivců primátora se scvrkává na lidi v pražské a středočeské organizaci. Ani šéf ČSSD Jiří Paroubek by nemusel být společnou vládou nadšen."
Tomáš Zahradníček v MFD píše o vrstevnících, kteří se dali na politickou dráhu. Z lidí, které osobně zná, to podle něj byli často „lenoši, cynici nebo kombinace obojího". „S výjimkou očividných psychopatů v politice bez obtíží zakotvili všichni, které jsem viděl zaklepat na dveře. A lidé obdaření alespoň náznakem nějakých schopností v ní uspívají rychlostí, která bere dech, rychlostí nesrovnatelnou s profesními drahami vrstevníků v jiných oborech. (...) Nejsem sociologický ústav, možná jsem se s nastupujícími talenty prostě minul, ale z toho, co znám, běhá mráz po zádech."
Pozoruhodný čtenářský dopis se dá najít v názorové rubrice Lidových novin. Jeho autorkou je Marie Knížáková, která se v něm zastává svého manžela Milana, kritizovaného kvůli trestnímu oznámení na členy skupiny Guma Guar, jež z recese vystavila díla „Milana Knížáka", jejichž autory byli členové skupiny. Žalovaní autoři v tom vidí důkaz přerodu Knížáka a z provokativního umělce v představitele netolerantního establishmentu. Knížáková jim píše: „Pánové Mikuláštíkové, Tominové a vám podobní - máte moje pohrdání. Mohu udělat jediné - omluvit se za vás a vám podobné za hrubosti, neomalenosti, křivdy a nepravdy, kterých se dopouštíte." Respektuji potřebu paní Knížákové hájit manžela na veřejnosti. Ale proč ta omluva? Nebo to u Knížákových prostě takhle chodí? Čeští fotbalisté to projedou s Tureckem, načež se Marie Knížáková omluví Milanovi Knížákovi za ostudnou hru obranné čtveřice? Pro jistotu se ale připojuji. Omlouvám se Milanu Knížákovi za skupinu Guma Guar, skupině Guma Guar za Milana Knížáka, omlouvám se Gumě za Guar Guaru za Gumu, Knížákovi za Milana, Milanovi za Knížáka. Omlouvám se.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.