Vrah z Jindřišské vypovídá aneb soud před sto lety

Mimořádný zájem o hlavní líčení s bandou haličských vrahů a lupičů, které začalo 13. června 1908, měl především pražský "zuřivý reportér" Egon Ervín Kisch. Přelíčení se konalo ve Lvově a trvalo až do července. Obžaloba tlupu vinila z vyloupení mnoha pokladen a ze štědrovečerní vraždy v pražské Jindřišské ulici.

Wasiňski alias Babinský a Petr Bob

13. ČERVEN 1908

A proč se o soud zajímal zrovna novinář Egon Ervín Kisch? Nájezd haličské bandy na Prahu totiž předpověděl předem, když využil články lokálních haličských novin, které informovaly o úspěšném úprku bandy lupičů z Haliče směrem na západ. A protože lokálkář Kisch netušil, čím v nudné Praze zpestřit noviny vycházející na Štědrý den, drze odhadl, že haličská banda dorazí do Prahy právě 24. prosince večer. Předpoklad mu zázračně vyšel, pražská policie novináře Kische dokonce pár dnů podezřívala, že byl se zločinci předem ve spojení.

Co se vlastně stalo? Na Štědrý večer v roce 1907 kolem deváté večer kráčel Jindřišskou ulicí v centru Prahy dozorce pankrácké věznice František Kaucký. Před budovou pražské hlavní pošty se střetl s prchajícím zlodějem. „Tři lupiči vloupali se do sklepa obchodníka Rittra, byli však překvapeni a dali se na útěk, pronásledováni několika osobami. Proti prchajícím lupičům kráčel dozorce z pankrácké věznice, jehož lupič v domnění, že je to policista, střelil do hlavy. Vrah a jeden jeho druh uprchli beze stopy. Dozorce Kaucký, který je otcem tři a půl roku starého dítěte, nalézá s v agónii a má se za to, že již dlouho nevydrží," popsaly noviny událost hned o Vánocích v roce 1907. Kaucký v nemocnici skutečně zemřel.

Jak se později ukázalo, v Praze vraždil jistý Wasiňski, jednatřicetiletý haličský mlynář. Celá banda, která organizovaně vykrádala pokladny v úřadech, obchodech i bankách, však měla mnohem více členů, před soud se podařilo dohnat celkem „16 členů mezinárodní lupičské tlupy". U soudu mělo být vyslechnuto asi 120 svědků a případ se měl táhnout celé týdny. Zpravodajství ze lvovského soudu proto začalo obsáhlým vylíčením osobnosti vůdce tlupy - Wasiňského: „Wasiňski pobyl delší čas v mladších letech v Rusku a tam se oženil. V Čenstochové zařídil si samostatnou pekárnu, ale v roce 1904 byl prý pro jakýsi politický (?) delikt z Ruska vypovězen. Odebral se do Vídně, kde dlel na jméno Petra Boba, jež si byl přisvojil. Krátce však na to jala se jej vídeňská policie stíhat pro podezření z krádeže, jíž se prý nedopustil, prchl tedy do Jaroslavi, kde pod jménem Babinský podnikal různé obchody. Později si zřídil v Zakopaném chemickou čistírnu a když obchod upadl, přesídlil do Tarnova a konečně do Lvova. To bylo v lednu 1906 a od té doby byl bez zaměstnání."

Prý nechtěl zabíjet

Přesněji řečeno, Wasiňski si našel nové povolání. Stal se profesionálním lupičem s výhradním zájmem o pokladny, trezory a sejfy. Přepisy výpovědí ze soudního přelíčení plnily pražské noviny každý den. Prahu samozřejmě nejvíce zajímala ta část procesu, která se zabývala událostmi z Jindřišské ulice.

PŘEDSEDA SOUDU: Prchal jste pak ulicí Jindřišskou? Pronásledoval vás někdo?

OBŽALOVANÝ: Když nás ten člověk viděl, dal se docela zbytečně do křiku. Nikdo by mu byl nic neudělal. Dali jsme se na útěk, každý v jinou stranu, ale on nejen že křičel, ještě nás pronásledoval.

PŘEDSEDA: Blíže pošty proti vám někdo vykročil?

OBŽALOVANÝ: Ano, byl to patrně strážník.

PŘEDSEDA: Nikoliv, byl to dozorce vězňů František Kaucký, vy jste toho člověka zastřelil.

OBŽALOVANÝ: Ne úmyslně, nechtěl jsem ho zabít, nýbrž jen udeřit browningem do hlavy, aby mi nepřekážel v útěku. Když v tom vyšla rána.                       

Foto: archiv