29. listopad 1910: Hostinští o Vánocích mnoho nevydělají. Úřední místa jim nařídila, aby 24. prosince zavřeli svoje podniky už v pět odpoledne.
Měšťanské společenstvo hostinských a výčepníků v Praze se v úterý 29. listopadu 1910 dočkalo pořádného zklamání.
Vánoce bez kořalky
C. k. místodržitelství pro království České totiž odmítlo žádost hostinských, aby na Štědrý den mohli čepovat pivo a lihoviny až do osmé hodiny večerní. "Místodržitelství výnosem podání onomu nevyhovělo s ohledem na zájmy veřejné," sdělil úřad hostinským. Na Štědrý den v roce 1910 tak bylo nařízeno zavřít všechny podniky s pivem, vínem a kořalou už v 17 hodin odpoledne.
I v jiné dny tehdy platila pro hostince uzavírací doba čili policejní hodina. Ta byla k opilcům poměrně smírná, v Praze se třeba zavíralo o půlnoci, některé noční podniky navíc dostávaly různé výjimky. Přesně o půlnoci pak musel hostinský vyzvat hosty, aby podnik opustili. Osoby nezletilé přitom nesměly být v hostinci trpěny po deváté hodině večerní, zákaz podávání alkoholických nápojů ale platil jen do šestnácti let věku.
Místodržitelství pro království České bylo nejvyšším zemským úřadem v Čechách a jeho činnost lze částečně srovnat s úkoly, jaké má dnešní česká vláda, především ministerstvo vnitra. Samostatná česká vláda v roce 1910 neexistovala, Češi však měli svůj parlament (sněm), ten by ovšem "abstinentní přípis" z místodržitelství stejně nemohl zrušit. Navíc český parlament byl v té době zcela ochromen obstrukcemi a nefunkční.
