Očima Vojtěcha Ryndy
Bojí se androidi elektrických vetřelců?

To nejhorší, co můžete pohádce udělat, je vysvětlovat ji. Režisér Ridley Scott (a spousta jeho kolegů v čele s Georgem Lucasem) na stará kolena podléhá dojmu, že by měl doříct, co kdysi nakousl. Hrozí však, že bude jen okecávat to, co žádný další komentář nepotřebuje. Trailery k filmům Vetřelec: Covenant a Blade Runner 2049 totiž vyvolávají obavy z nevítaně nastavovaných kaší.

Dvě raná a zcela zásadní Scottova díla, sci-fi Vetřelec (1979) a Blade Runner (1982), "prožila" dekády od svého vzniku po odlišných liniích. Hororový Vetřelec se dočkal několika pokračování s proměnlivou kvalitou a od jiných tvůrců, než se ho opět ujal "tatíček" Scott a vytvořil mu sourozence Promethea (2012). Přestože se bratříček dosti nepovedl, režisérovi se zpátky ve staré látce zalíbilo, natočil ještě jedno pokračování Vetřelec: Covenant a ještě před jeho premiérou vyhrožuje hned čtyřmi dalšími díly.

Alien: Covenant | Official Trailer:

Filozofující Blade Runner se pak oproti instantně hitovému Vetřelci stal pomalu rostoucím kultem, k němuž se Scott v průběhu let průběžně vracel a dopiplával ho k vlastní spokojenosti; z celkově sedmi verzí snímku jsou nejdůležitější distribuční (1982), režisérská (1992) a "definitivní" (2007). Letos na podzim pak má do kin vstoupit pokračování Blade Runner 2049 v režii Denise Villeneuvea (Příchozí, Zmizení).

Není fér hodnocení snímků Covenant a 2049 předjímat na základě trailerů. Už Prometheus však dostatečně výhrůžně ukázal, že Scott se ve "vetřelčí" linii ubírá ve stopách George Lucase a jeho bobtnající ságy Star Wars. Oba tvůrci jako by nepochopili, že síla jejich klasických děl spočívala v jejich nedořečenosti. To, že divák nahlédl škvírou jediného příběhu do celého vesmíru, mohlo slastně bičovat jeho představivost. Odkud se vetřelci vzali? Přežila Ripleyová v záchranném modulu? Jak pokračovala válka mezi rebely a Impériem? Co je vlastně zač ta princezna Leia?

Blade Runner 2049 Official Trailer:

Ne, neříkejte nám to, nepotřebujeme to vědět, stejně jako nepotřebujeme vědět, že se Červená karkulka vdala za instalatéra a měla s ním tři děti. Je to možná zajímavé, ale k původnímu příběhu to nepatří. Ale povídejte to Scottovi s Lucasem! Ti mají v duchu horror vacui, hrůzy z prázdnoty, potřebu obložit původní příběh pokračováními, "předkračováními" a vedlejšími liniemi a všechny spáry ještě vyfutrovat spoustou vedlejších postav. A tak se v trilogii předcházející původnímu Vetřelci, jehož je Covenant prostřední částí, dozvídáme přesně to, co vědět nepotřebujeme: kdo jsou "inženýři", proč nás nemají rádi a že jedno z Karkulčiných dětí je nemanželské.

Po cestě se všechno kouzlo originálu ztrácí: ze sympaticky obyčejné holky Karkulky je najednou sterilní supermodelka, respektive z otřískaného "vesmírného náklaďáku" z Vetřelce se stane hypersuperhightech vesmírná loď plná načančané elektroniky. Nuda.

S Blade Runnerem se to má trochu jinak. Původní film ve své době ohromil nevídanými špičkovými futuristickými vizuály a myšlenkovou komplexností příběhu o tom, co je podstatou lidství. Trailery k verzi 2049 nabízejí vizuály, které jsou už jen špičkové: nikoliv nevídané, protože je známe z originálu, a rovněž ne futuristické, protože věci jako kontextové reklamy nebo dotykové displeje dávno existují v běžné realitě. Myšlenkovou komplexnost zhodnoťme až po premiéře; už teď se ale k žehrání, proč nastavovat něco, co už bylo dokonalé, přidává nevrlé překvapení, proč to ještě dělat v nemlich tom samém kabátě.

O Scottovi se ví, že má ke svým raným "dětem" velmi ochranitelský vztah a že od nich dávno ztratil odstup. Villeneuve zase až příliš často přebíjí (řiďounký) obsah (efektní) formou, jak ukázali zejména Příchozí. Covenant se na základě trailerů a Promethea hrozí stát polopatistickou vyplňovačkou prázdných míst, 2049 zase vyvolává představu příliš éterického "skutek utek".

Jak sladké by bylo se mýlit. A jak úlevné by bylo vědět, že ať už oba filmy dopadnou jakkoliv, stanou se ve svých sériích posledními.