Očima Lukáše Wagenknechta
Nezávisle závislá finanční správa

V pondělí jsme se z úst ministra financí dozvěděli, že dal pokyn generálnímu řediteli Finanční správy, aby zmírnil proces promíjení nesmyslně přísných pokut za opoždění nebo drobné chyby při kontrolním hlášení podnikatelů.

Pokuty v rozporu s přiměřeností práva

Podle ustanovení §101k zákona o DPH je pokutován podnikatel, který nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě. V případě, kdy se s hlášením zpozdí a sám jej podá dodatečně bez výzvy Finanční správy, musí ze zákona zaplatit tisíc korun. Pokud na opožděné hlášení přijdou úředníci a vyzvou ho, musí zaplatit 10 tisíc korun. Pokud ani na základě výzvy hlášení nepodá vše, čeká ho sankce 30 tisíc nebo 50 tisíc korun.

Jednoduše řešeno, za několikadenní zpoždění, na které upozorní úřad, může podnikatel zaplatit desetitisíce korun. V případě, že pokutu úřad vyměří, má podnikatel právo požádat o prominutí za správní poplatek tisíc korun.

Podle obecných zásad má přísnost trestu odpovídat závažnosti provinění. Trest by neměl být nepřiměřeně tvrdý. Trest nesmí být zneužit pro takzvané exemplární potrestání - v takovém případě je chybující a jeho trest zneužit jako nástroj pro demonstraci moci trestajícího, v našem případě Finanční správy, pro odstrašení jiných.

Praxe posledních měsíců na mnoha konkrétních příkladech ukázala, že systém sankcí, jaké vymyslel ministr Babiš na drobné podnikatele, je zjevně nepřiměřený.

Meritorní posuzování

Správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu za nepodání kontrolního hlášení, pokud k nesplnění povinnosti došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Toto je definice, která je uvedena v odpustkovém pokynu Finanční správy. Je převzata přímo ze zákona. Jde o případy, kdy podnikatele postihla nemoc nebo živelní pohroma. Pokud pomineme problém s nepřiměřenými pokutami, jde o běžně uplatňovanou praxi, která nastavuje stejná pravidla pro všechny. Za nemoc nebo povodeň nikdo z nás nemůže.

Ministr zachraňuje nebo zneužívá pravomoc

Nově se však z mediálního projevu ministra dovídáme, že ta zlá Finanční správa to dělá špatně a ministr financí musí zachraňovat postižené podnikatele. Ministr doslova uvedl: "Dospěl jsem k názoru, že ne vždy Finanční správa k tomu přistupuje se selským rozumem a lidsky. A ne vždy je rozlišeno mezi porušením zákona a drobnou chybou.".

Zároveň zdůraznil, že ministerstvo nebude odpouštění pokut ovlivňovat. "Do kontrol a do odpouštění ministerstvo samozřejmě nezasahuje. Dokonce ani generální ředitel Finanční správy nemá tu kompetenci," řekl.

Jeho prohlášení je tak nelogické a obsahuje protimluvy. Na jedné straně nechce odpustky ovlivňovat, na druhé straně dává pokyn generálnímu řediteli Finanční správy, aby vydal a podepsal pokyn pro zmírnění odpustku. Jde zjevně o zneužití politické moci zásahem do výkonu procesů Finanční správy. Jednoduše se bude napravovat chyba zákona tím, že se ohne metodika. Za minulý rok se tak bude na pokyn ministra protiprávně promíjet.

Záchrana pomocí ohýbání zákona

Proces promíjení odvodů jak daňových, tak dotačních byl v minulosti hojně využívána. Promíjel ministr financí Kalousek na dotaci svému spolustraníkovi Schwarzenbergovi. Jiným příkladem bylo prominutí odvodu za problém z dotací současného ministra Babiše hejtmanem Davidem Rathem.

Vždy se zdůvodňovalo nepřiměřenou tvrdostí zákona stejně jako v našem případě.
Právě v tom je hlavní problém vrchnostenského vnímání moci našich politiků. Nastaví se komplikovaná a nesmyslná pravidla pro lidi zákonem a potom se tato pravidla zmírní metodikou tak, aby byl prostor pro promíjení tomu, komu se hodí.

V případě kontrolního hlášení jde ale o další posun, který bychom měli vnímat. Ministr financí pro zakrytí své systémové chyby nařizuje daňovým úředníkům, jak mají postupovat. Stejně tak by v budoucnu mohl ministr vnitra zasahovat do procesů policie a přikázat jim změnit metodiku postupu trestního vyšetřování.

Smutným dopadem takového postupu je další snížení důvěry veřejnosti, v tomto případě podnikatelů, v právní stát. Někdo zákony dodržovat musí s hrozbou vysokých pokut, někdo zákony dodržovat nemusí. Když se mu to hodí pro zakrytí vlastní chyby, tak je metodikou ohne.

Autor je vedoucí analytik ekonomických událostí vydavatelství Empresa Media.