Pátečník Jaromíra Slomka
Na Strž!

Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše připravil na 28. března konferenci o Ferdinandu Peroutkovi, významném českém novináři, od jehož narození uplynulo v únoru 120 let. Tento muž nikdy nepodlehl "fascinaci naprosto zrůdným učením", míněno nacismem, jak se ho před dvěma měsíci snažil očernit jeden amatérský historik, t. č. prezident republiky. Škoda že ho pořadatelé nepozvali na sobotní jednání. Mohl tam říct všechno, co o Peroutkovi ví. Asi by to byl krátký příspěvek.

Organizátoři však ohlásili jiná jména: Terezie Kaslová, Libuše Koubská, Radana Kolčavová, Martin Groman a Erik Tabery. Jak patrno, chybí mezi nimi i udatný rešeršista Jiří Ovčáček, účinkující v groteskní reality show zvané Hledání Peroutkova článku Hitler je gentleman. Jistě by kolegy peroutkology poučil. Nebo pobavil? Navíc by se na vlastní oči přesvědčil (jsa nevěřícím Tomášem, neboť všechno si chce ohmatat, cizím zjištěním nevěří), že Čapkova Strž, jak se onomu letnímu domu říká, je živé místo, nikoli jen skanzen.

Nyní Památník Karla Čapka, už léta vzorně vedený Kristinou Váňovou, vydal knižní suvenýr pro Čapkovy ctitele, kteří se po spisovatelových stopách vydávají do tohoto krásného kraje. Mladá badatelka Tereza Todorová (28) sepsala čapkovskou biografii nazvanou Karel Čapek na Strži (Život a dílo Karla Čapka v období jeho pobytu na Strži). Na 167 stranách soustředila svou pozornost na poslední tři roky Čapkova života - a shodou okolností první tři roky jeho tak dlouho odkládaného manželství s Olgou Scheinpflugovou, do níž byl v mládí bláznivě zamilován, jak dokládají jeho vášnivé dopisy, a již asi nikdy nepřestal mít rád, přestože byla v mnoha ohledech z jiného těsta než on, přinejmenším vulgárnější ve verbálním projevu.

Tereza Todorová začala svůj portrét Karla Čapka kreslit s vědomím, že o něm existují vagony odborné literatury, současně s přesvědčením, že některé dávno známé věci je třeba stále zdůrazňovat, protože jinak se z obecného povědomí vytratí. Je tu tedy nutně mnoho opakování pro pokročilé, autorka rekapituluje, jaká literární a dramatická díla Čapek v letech 1935-1938 vytvořil, převypravuje nám Válku s Mloky ("Příběh začíná náhodným nálezem záhadných mloků kapitánem lodi J. van Tochem. Ten dokáže díky svému organizačnímu nadání využít jejich schopnost hledat v moři perly" atd.), Bílou nemoc, První partu i Matku, připomene, kdy zemřel Masaryk... Popisuje Čapkovy zahraniční cesty v těch letech (nejen do Alp a pak "na sever"), vycházejíc z primární i sekundární literatury. Tu obsáhla v dostatečné šíři, nikoli však v úplnosti (možná už to ani není v lidských silách).

A co tedy řekla nového? Není to jen kompilát? Ve velké míře samozřejmě je, nicméně narazíme tu i na drobnosti dosud nespatřené, třeba na rozpočet stavebních prací na Strži od dobříšského stavitele Václava Horáka, který 21. srpna 1938 věděl, že "velectěného pana Dr. K. Čapka" bude stát postavení "čtyř kamených (sic!) pilířů" na verandě 500 korun, spodní "zdivo pod verandou kamené" (sic!) 560 korun, že za "úpravu schodiště kameného (sic!) do verandy" požádá Čapka o 450 Kč atd. Některé detaily vypadají jako zbytečné, třeba informace o tom, kde přesně si Čapek do svého letního domu objednal "12 tmavých pokojových židlí" (totiž ve firmě Truhlářství nábytku Oldřich Čížek, Praha-Strašnice), je opravdu velmi detailní, ale proč ne? Do takovéto knížky to všechno patří.

Práce se sice neobešla bez věcných chybiček ("první společné prázdniny" Čapka a Scheinpflugové nebyly ty v Alpách roku 1935, nýbrž už roku 1921 ve Špindlerově Mlýně, dcera Čapkova řidiče Motla na rok 1938 stěží "vzpomíná", když se narodila až v době, kdy Čapek už nežil, nelze říci, že v "období vánočních svátků se Čapkův stav rychle zhoršoval", když už na první svátek vánoční zemřel, nelze napsat, že na Strži byla kamna "s pečící troubou" - s tímto pravopisem by musela být stále v provozu...), ale to jsou maličkosti, jež knihu významně nepoškozují. Lapsy měla vychytat tříčlenná redakce (PhDr. a Mgr. a Mgr.), eventuálně mohla ohlídat občasné stylistické topornosti jako třeba "K této úpravě pravděpodobně došlo už před příchodem Karla Čapka", odkaz pod čáru, tam: "Napovídají o tom fotografie z doby před příchodem Karla Čapka."

Strž stojí za návštěvu. A knížka Karel Čapek na Strži - navzdory drobným výhradám - za přečtení.