Romance o desetibojaři

Tak nám zase jednou zalila republiku povodeň hřejivé radosti. O první zářijové sobotě se v japonské Ósace reprezentant hrdého sportovního národa, desetibojař Roman Šebrle, stal poprvé světovým šampionem. A nad ostrovem Honšú se mezi křídly racků proplétaly sladkobolné tóny Kde domov můj. Alespoň na chvíli zapomněli Češi na reformní i radarové sváry a další rozmíšky, jsouce sjednoceni decathlonovým šamanem Romanem.

Politici zavětřili příležitost na nějaký ten bodík a začali se předhánět v nápadech, jak na věčné časy připomenout výkon českého sportsmana, který tak šířil slávu naší republiky v zemi vycházejícího slunce. „Přejmenujme Julisku na Romanku,“ navrhovala nadřízená majora Šebrleho, ministryně obrany Parkanová. Šéf státní kasy Kalousek se nechal slyšet: „Proč zavádět euro, když můžeme platit poctivou českou šebrlí?“ Pozadu nezůstali ani pražští radní, kteří přišli s nápadem přejmenovat pražský Šeberov na Šebrlov. Ozval se také Hrad (místo Daliborky navrhl Desetibojku) a vzápětí i Lidový dům (snoubenka Petra se přejmenuje na Romanu). Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kuchtová zavelela, aby byl ve všech tělocvičnách vyvěšen portrét atletův. To premiér Topolánek doma neuspěl, jeho syn se tak i nadále bude jmenovat Topolánek.

Euforie se nevyhnula ani prostým občanům. Během pouhých čtyř dnů po atletově úspěchu přišlo v českých porodnicích na svět 547 chlapců, kteří dostali jméno Roman. Kina i televize mimořádně zařadily do svých programů filmy a pořady Román pro ženy, Krvavý román, Romance pro křídlovku, Romantický klavír Jiřího Maláska a další kusy, které alespoň vzdáleně připomínají desetibojařovo křestní jméno.

Méně radosti přinese českým domácnostem rozhodnutí energetického bosse Martina Romana, který se na počest vítězství svého skorojmenovce rozhodl zdražit elektřinu o 8,676 procenta, neboť ve vítězném desetiboji nasbíral Šebrle 8676 bodů. Děkujeme pěkně, Romani.

Illustrace: Danglár